Velikonoce v Německu: Zajíčci, kam se podíváš, házení vajec přes chalupu a otevřené ohně

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Pokud bychom soudili jen podle velikonoční výzdoby, až tolik rozdílů mezi českými a německými Velikonocemi nenajdeme. Němci si stejně jako my potrpí na krásně barevná, malovaná vajíčka, velikonoční věnce a půvabné kompozice jarních květin. Hlavním symbolem svátků jara a plodnosti tu je zajíček – ve všech možných podobách. Dřevěný, čokoládový, plyšový…

Na koledu se nechodí, tenhle zvyk spojený s výpraskem žen tu nenajdete, zato všechny děti milují hledání vajíček v trávě, které často probíhá už několik dnů před Velikonocemi. Doba už šla tak daleko, že nouze není ani o speciální aplikace, jež děti k hledání vyzývají, a kam své úlovky posléze mohou zapisovat a soutěžit o co nejlepší výsledky.

V Německu podobně jako u nás má každý den velikonočních svátků přidělené tradiční jídlo. O Zeleném čtvrtku se jí převážně bezmasé, zeleninové pokrmy, mezi kterými nesmí chybět špenát a čerstvé bylinky. Oblíbená je například Frankfurter Grüne Sose (frankfurtská zelená omáčka), která se podává s vařenými vejci. K její přípravě se používá sedm bylin – pažitka, kerblík, řeřicha, petržel, bedrník, šťovík a brutnák. Na Velký pátek se servíruje jakákoli ryba, nejčastěji sladkovodní, a o Bílé sobotě se hlavně peče - beránci, zajíci a různé druhy velikonočního pečiva, které se v jednotlivých zemích či regionech mírně liší.

V Bavorsku, ale i jinde v Německu nesmí na žádném stole chybět kraslicemi ozdobený velikonoční věnec z kynutého těsta zvaný Osterkranz. Je obdobou našeho mazance, ale peče se s celými čerstvými vejci, která se po upečení odstraní, a do důlků po nich se naaranžují barevné kraslice. Také se peče Osterzopf, pečivo připomínající naši vánočku. Plete se ze tří copů, což symbolizuje křesťanskou Nejsvětější trojici. Velmi oblíbené je u našich sousedů také jehněčí maso, které se servíruje během celých svátků, nejčastěji pečené.

Kromě hledání vajíček patří k obvyklým zvykům především v Bavorsku házení vajec přes chalupu, což ji má ochránit před úderem blesku. Na severu Německa si zase rádi hrají s ohněm – jde o prastarý pohanský zvyk, který sloužil k vyhnání zimy a přivítání slunce. Oheň se také využíval jako symbol k zajištění plodnosti a zdraví. Zapalovaly se velké vatry, ale farmáři také kutáleli hořící dřevěná kola obtočená slámou. Věřili, že když se kolo skutálelo z kopce dolů, aniž by spadlo, dala se očekávat dobrá úroda. A například ve středním Německu se uchoval zvyk začerňovat si tváře popelem z borovicového dřeva, který měl mít očistné a ozdravující účinky.

V Německu se stejně jako u nás mění datum Velikonoc každý rok, jsou tedy také první pondělí po prvním jarním úplňku. Ani v Německu se na Velký pátek a Velikonoční pondělí nepracuje, a obchody jsou tedy zavřené. Pro křesťany v Německu začínají Velikonoce Květnou nedělí a končí Velikonočním pondělím. V celém Německu drží převážně všechny křesťanské zvyky, kostely bývají přes Velikonoce úplně plné a koná se i řada různých procesí. Jedním z nejpůsobivějších velikonočních zvyků v Německu, na který se jezdí dívat i turisté z České republiky, jsou velikonoční jízdy Lužických Srbů. Muži ve fracích s cylindry a v nádherně nazdobených krojích tu vyjíždějí do širokého okolí zvěstovat zprávu o zmrtvýchvstání Ježíše Krista.