Šlehání pomlázkou: Hezká tradice, nebo násilí na ženách? Kritické hlasy sílí

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Zvyk, při němž obchází koledníci domy a byty, hledají ženy všech věkových kategorií a pomlázkou je „vymrskají“, aby si zasloužili odměnu v podobě nabarveného vajíčka nebo panáka něčeho tvrdšího, má své příznivce i odpůrce. Bylo to tak vždy, ale až v posledních letech se ve společnosti řeší otázka, jestli se nejedná o přežitek, při kterém si muži jen dokazují svou sílu a nadřazenost.

Monika Campodonico, čtyřnásobná maminka a zakladatelka společnosti ŠátkoMánie, která vyznává alternativní způsob výchovy – své starší děti z prvního manželství například učí doma – má v této problematice jasno. „Jako dítě jsem neměla ráda ranní vstávání kvůli koledníkům. Bylo mi trapně, když jsem musela vyjít ven a nechat se vyšlehat, bolelo mě to. Rodiče se smáli. A ještě za to někomu dali vlastně odměnu,“ svěřila se nám. S jejím názorem souzní mnoho žen, a to i z řad celebrit. „Kritika této tradice jako násilí vůči ženám se začala objevovat s nástupem moderního feminismu a diskuzí o právech žen ve 20. století. Je nepřijatelné, aby byly ženy jakkoliv fyzicky napadány či ponižovány, byť v rámci tradice. Kritici dnes argumentují, že tradice vyrostla z patriarchální společnosti, kde byly ženy podřízeny mužům,“ vysvětluje psycholog Pavel Pařízek.

Pavel Pařízek z portálu Terapie.cz dále tvrdí: „Koledování by se nemělo vnímat jako násilí na ženách, pokud je prováděno s respektem a v rámci vzájemné dohody. Pokud by mrskání bylo prováděno násilně a proti vůli žen, pak by se již skutečně jednalo o nepřijatelné násilí.“ Zejména na vesnicích je bohužel zvykem, že když koledník dostane za každé „vyšupání“ panáka slivovice, intenzita jeho agrese se zvyšuje. To může mít na ženu či dívku psychický dopad a způsobit jí trauma. „Vždy musí být tato tradice prováděna s citem a po vzájemném souhlasu,“ radí odborník. Na druhou stranu, k Velikonocům patří i to, že ženy před muži „na oko“ utíkají a pak je za mrskání polijí vodou.

Námi oslovená Monika Campodonico ani jedno ze svých dětí k této tradici nevede: „Povídáme si o tradicích, ale také o tom, co nám dává nebo nedává smysl. Staršímu synovi není příjemné, že by měl někoho bít, a sám říká, že nechce. U jejich táty se tento zvyk drží a syn je z toho vždy smutný. Moje starší dcera Velikonoce z těchto důvodu nesnáší,“ vysvětluje. S tímto přístupem souhlasí i psycholog Pařízek: „Rodiče by měli dětem vysvětlit symbolický a tradiční význam velikonočního mrskání, tedy že se jedná o starobylý zvyk, který má vyjadřovat přání zdraví a prosperity. Dívky by měly vědět, že mají právo se rozhodnout, zda se chtějí rituálu zúčastnit. Chlapci by měli být vedeni k tomu, aby dívky respektovali a byli ohleduplní. Velikonoce by měly zůstat svátky radosti, ne nucení do nechtěných tradic.“

V loňském roce prováděla agentura NMS Market Research průzkum, ze kterého vyplynulo, že se do tohoto velikonočního zvyku mnoho mužů nehrne, a když, tak jen v rámci rodiny. Velikonoční svátky vnímají spíš jako možnost setkat se s přáteli, rodinou a užít si dny volna. Z výzkumu vyplynulo, že 50 % žen tento zvyk sice nemá v oblibě, ale vnímá ho jako tradici, kterou je dobré dodržovat. Ovšem 18 % z dotázaných žen při mrskání prožilo pocit bezmoci a ponížení, což rozhodně není dobré.

Vnímání velikonočních zvyků se liší podle výchovy i místa pobytu. Zatímco na vesnicích se jedná o rituál spojený s následnou slavností a nikdo si z toho velkou hlavu nedělá, ve městech se mrskání buď vůbec nedodržuje, nebo to ženy řeší radikálně – zkrátka koledníkům neotevřou.