Květnou nedělí začíná velikonoční Svatý týden. Hlavně nic nepečte a nezkoušejte nové oblečení

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Dnes začíná velikonoční týden. V tento den byste neměli péct ani si zkoušet nic nového na sebe. Proč? A jaké další zvyky patří tradičně ke Květné neděli?

Podívejte se, na kdy vychází Květná neděle letos i v následujících letech.

Tento den je označován jako Květná nebo Palmová neděle, jinak také Pašijová. Je poslední nedělí v rámci čtyřicetidenního půstu, který začal Popeleční středou. Tento den zahajuje nejdůležitější období Velikonoc – Svatý týden.

Připomíná příchod Ježíše Krista do Jeruzaléma. Podle evangelií byl vítán palmovými listy, které mu lid házel k nohám. Protože palmy u nás nerostou, zdobili lidé kostely místo nich květinami nebo větvičkami kočiček. Do kostela se podle tradice chodí někde v procesí, lidé do něj přinášejí právě větvičky, aby jim je kněz posvětil. Posvěcené ratolesti měly přinést zdraví, hojnost a štěstí, ale měly i bránit před vstupem zlých sil – což je mimochodem pozůstatek pohanských zvyků. O filipojakubské noci se posvěcená větvička dávala pod práh domu, aby do něj nemohly vstoupit čarodějnice.

Větvičky byly svázané červenými stuhami, protože červená připomíná krev Ježíše Krista. Lidé si je zastrkávali například za svaté obrázky nebo krucifix. Tento svazek pak měli doma až do dalšího roku, kdy jej vyměnili za čerstvý. Staré suché větvičky se spálily.

Pašijová se jí říkalo proto, že se v kostele citovaly pašije, tedy příběh o umučení Ježíše Krista – u nás to byly nejčastěji pašije Matoušovy. Umučení Krista bylo také námětem divadelních představení, která se v tu dobu hrála – říkalo se jim pašijové hry.

Větvičky s kočičkami, které si lidé nechali posvětit, měly ale i další využití, které vás možná překvapí – přidávaly se do léčivého odvaru z bylin, aby podporovaly uzdravení, dávaly se dětem spolknout jako pilulky proti bolesti v krku a zimnici a přikládaly se na oči, aby nebolely.

Posvěcené kočičky za oknem zase chránily během roku před úderem blesku za bouřek a před škodami při prudkých deštích s kroupami. Lidé, kteří se v tento den narodili, měli prý schopnost rozumět řeči bylin i zvířat a mohli by mít léčitelské schopnosti.

I když už pomalu pomýšlíte na to, jestli budete péct beránka nebo mazanec, tuhle neděli se pečení vyhněte. Zapekli byste tím květy na stromech i loukách a obilné klasy, takže by nebyla žádná úroda.

Během Květné neděle byste si také neměli oblékat žádné nové šaty – to si nechejte až na Velikonoce, kdy se to naopak hodí, aby vás nepokakal beránek. Místo pečení a zkoušení nových šatů můžete věnovat čas úklidu – podle tradice se měl dům vymést zelenými ratolestmi. Větvičky z domu vymetly všechny nemravnosti a neřesti. Co se týče pranostik, pak nejznámější jsou: „Nečas na Květnou neděli není pro rok dobré znamení“ a „Jaká Květná neděle, taková úroda“.