Článek
Věk je jenom číslo. Proč jenom? Věk je číslo. A jaké! Jednička na začátku, to je proutek štíhlý, mrštný a ohebný. Dvojka si jako labuť ladných tvarů a svůdných křivek pluje životem, až zakotví v klidném rodinném přístavu, aby po chvíli začala připomínat číslici trojku. Přiohnutá ramena a zadek lehce vyšpulený, co byste čekali po letech tlačení kočárku až po korbu narvaného dětmi a nákupy? Čtyřka jako symbol kancelářské židle a sedavého zaměstnání nemůže skončit jinak než jako pěkně zakulacená pětka, která má místo hlavy kliku od kafemlejnku.
Ještě že tak. Protože kafe teď potřebuji. Večírek ve společnosti vrstevníků, kteří se nechali – stejně jako já – obalamutit rčením, že věk je jenom číslo, mi dal zabrat. Vydali jsme se proti proudu času a svoje kafemlejnky jsme v rytmu disca roztočili v naději, že z nás na chvíli budou zase labutě. Což by se povedlo, nebýt hloupých chytrých telefonů. Do konce života jsem mohla být ve vzpomínkách ladný tvor, video však ukázalo, že jsem to v ptačí říši dotáhla pouze na tučňáka. Věk holt není jenom číslo, ale taky kosti a tkáně. A svěrače. A svaly pánevního dna. Proto se po každé sérii divočejších rytmů utvořila fronta před toaletou a proto dámy padesát plus neskákaly v rytmu Decibelů lásky příliš vysoko. Nikdo nechce trpět inkontinencí dřív, než příroda zavelí. Lambadu naopak někteří dali lépe než ve dvaceti. Povolené břišní svaly a s tím související lordóza bederní páteře jsou úžasně sexy, když na ně namíříte světlenou hudbu a pustíte brazilské rytmy. Učiněný sambadrom! Tady se netančí tvář na tvář jako v Jedové chýši, ale pupík na pupík. Už dávno totiž nežijeme jen z polibků a bílého vína, víc než láska a mládí hřejí naše blahozbytnělá těla dobré jídlo a kvalitní destiláty. Díky tomu je ranní kocovina mírná. Trvá ale déle se z ní vyhrabat, tak než se mozek i žaludek, již si zřejmě vyměnily místa, vrátí zpět, máme u opulentní snídaně dost času si popovídat o nemocech.
„A proč už se nebavíme o sexu jako dřív?“ ozve se jedna půlnoční labuť, která se evidentně ještě nestihla převtělit zpět v kafemlejnek. A není to vlastně jedno? S obojím se tak jako tak musí do postele. Přece nebudeme v našem věku léčit chřipku na mezi!
Další těžkosti i lehkosti života po padesátce si přečtěte i ve starších fejetonech Lucie Šilhové.
