Vědci mají jasno: Co se děje ve vašem mozku při orgasmu?

Věda musí mít odpověď zkrátka na všechno – i na orgasmus. Proto se dávno ví, že mnoho částí mozku spolupracuje z důvodu, aby se projevily zřetelné duševní stavy a fyziologické reakce, které se vyskytují během vzrušení a vyvrcholení.

Janniko Georgiadis, neurovědec, který se zabývá výzkumem pochopení pozitivních pocitů a který pracuje na univerzitě v nizozemském Groningenu, od začátku 90. let používá snímače pozitronové emisní tomografie (PET) a využívá další techniky k přímému nebo nepřímému zobrazení struktury, funkcí i farmakologie nervového systému. Proto on a jeho kolegové vědí, jak se mozek chová před, během i po orgasmu. Co myslíte, je to „věda“?

Genitální stimulace aktivuje část parietálního laloku známého jako sekundární somatosenzorický kortikus (SII), který interpretuje dotek. Jedna studie předpokládá, že SII zodpovídá za označování kvality pocitu a jeho rozlišení. V podstatě určuje, zda se v danou chvíli jedná o sexuální dotek nebo ne. Vzhledem k tomu, že dochází ke vzrušení, amygdala a prefrontální kůra začínají zpracovávat emoce. Zároveň se během vzrušení zvyšuje průtok krve v mozku, jenž zase interpretuje fyzické pocity v genitální oblasti. Zkrátka a dobře, vám vlhne klín a u něj dochází k erekci. Možná myslíte na přítomnost. Nebo taky přivíráte oči a v mysli si užíváte sex s Channingem Tatumem.

Cerebellum, což je latinský název pro malý mozek, zůstává během orgasmu aktivní a může vyvolat nedobrovolné svalové kontrakce. Podle zjištění Jannika Georgiadise je medulla oblongata (prodloužená mícha) součástí mozkového kmene, který je taktéž zodpovědný za nedobrovolné pohyby. Tělo uvolňuje dopamin, vy se cítíte skvěle, nabitě a připraveně. Jste na vrcholu, užíváte si sjezd obrovské vlny slasti. Pak se o slovo hlásí úleva – emoční i fyzická. Složenky? Práce? Cože?

Po orgasmu se vracejí k činnosti čelní a temporální části mozkové kůry, které se podílejí na rozhodování a morálním myšlení. Je to jako když „spadnete zpátky na zem“. Jste to zase vy. Postupně začínáte uvažovat logicky, i když v porovnání s prvotní fází, kdy na orgasmus teprve čekáte, se cosi změnilo. Hypotalamus rozhodně nezahálí. Produkuje oxytocin a dopamin. Tento chemický koktejl podporuje spojení mezi partnery, což zmíněný vědec s konečnou platností prokázal v roce 2011.

V jednom ze svých článků také uvedl, že zkoumání principu, jak „mozek přichází k orgasmu“, je stále ještě v plenkách a je toho mnohem víc, co je třeba odhalit. Ptáte se v souvislosti s tím, k čemu podobné výzkumy jsou? Jednoznačně mají praktické využití. Díky nim se například určuje příčina anorgasmie (neschopnost dosáhnout orgasmu) nebo jiných sexuálních dysfunkcí. Ostatně, konkrétně vyvrcholení bude vědce jistě zajímat na věky věků.

Není to tak dávno, co se sexuologové a gynekologové nemohli shodnout na tom, jestli je orgasmus jen jeden. Mnohé ženy totiž tvrdily (a tvrdí), že mají orgasmy dva: tak zvaný klitoridální, vybavený z oblasti poštěváčku a druhý vaginální, vybavený z oblasti pochvy. (Klitoridální prý přitom nastupuje strměji a je intenzivnější. Vaginální nastupuje pomaleji, nedosahuje takové intenzity, ale navozuje větší, příjemný pocit jakéhosi zakončení.) Tak jak to je?

Výzkumně bylo prokázáno, že z fyziologického hlediska není rozdíl mezi orgasmem číslo jedna a dvě. Je však možno tvrdit, že orgasmus je pouze fyziologická záležitost? Samozřejmě, že není! A proto chvála bohu za reálné, konkrétní a osobní zážitky – věda nevěda. Nebo to snad vidíte jinak?

A jak vnímáte vy svůj orgasmus?