Článek
Snad každý někdy zažil dětskou lásku, držel se s ní za ruku ve školce nebo jí posílal zamilovaná psaníčka při prvouce. Dnešní děti ale jdou ještě dál: místo nesmělého okukování do toho rovnou „praští“.
Brali se při hodině
„Nejvíc mě překvapilo, že na celou tu záležitost přistoupila učitelka, dokonce na ni uvolnila část svojí hodiny a přijala úlohu oddávajícího. Už chápu, proč tuhle kantorku děti tak milují,“ usmívá se maminka devítileté nevěsty, naše čtenářka Jana. A pokračuje popisem „svatebního obřadu“: „Terezka si vzala bílé šaty, ve kterých vystupovali s tanečním kroužkem. Na hlavu jsem jí pořídila čelenku s umělými květinami, jaké teď mají v každé bižuterii. A aby byla nějaká hostina, nakoupila jsem hromadu lízátek a napekla muffiny.“
Hru nezkazili ani spolužáci, kteří „novomanželům“ zazpívali písničku Svěráka a Uhlíře „Když se zamiluje kůň“. Aby podpořila vztahy s novými příbuznými, zavolala Jana i mamince ženicha. Od srdce se spolu zasmály a slíbily si, že někdy vyrazí společně s dětmi na výlet.
Maminko, Vojta mi dal pusu, my spolu chodíme! Pokud vám takové sladké tajemství svěří ratolest školkového věku, nemusíte se nijak znepokojovatFoto: Thinkstock
Pusu až po svatbě!
Připadá vám to legrační nebo zvláštní? Ujišťujeme vás, že podobnou zkušenost má celá řada lidí.
„Když mi bylo asi dvanáct, zamiloval jsem se do holky od nás z domu,“ vypráví dnes čtyřicetiletý Pavel. „Byla o rok starší a měla krásné zrzavé vlasy, na slunci zářily jako měď. Chtěl jsem po ní pusu, ale ona mi řekla, že si ji nejdřív musím vzít. No, proč ne? Svatbu jsme měli v kočárkárně. Za svědka mi šel kámoš a jí ségra. Moc mě to nebralo, ale po svatbě mi pak musela dát pusu pokaždé, když jsem chtěl, a to se mi líbilo,“ prozrazuje Pavel svoje pohnutky.
Koketa z druhé á
„Kolem naší Lucky se kluci točili už od školky. Pořád doma řešila, s kým chodit, s kým ne, komu dala kopačky... Je pravda, že když vykládala, že tenhle umí skvěle líbat a tamten ne, trochu mi zatrnulo, ale bylo to v první třídě! Pak jednou přišla s tím, tuším ve druhé, že ji Lukáš požádal o ruku. Řekla jsem si: sláva, konec střídání, snad se holka konečně usadí,“ vypráví s humorem čtenářka Karin. A jak to dopadlo?
V předškolním a školním věku se lásky střídají jako na běžícím pásu. Nikdy se jim ale nevysmívejte!Foto: Thinkstock
„Svatba byla u nás doma na zahradě. Lucka s Lukášem pozvali několik dalších dětí ze třídy, vyměnili si prstýnky, taťka jim zahrál na kytaru, prostě pohoda. Za další dva týdny se ptám: kde máš prstýnek? A dozvěděla jsem se, že ho hodila do kanálu a že už nejsou manželé, protože Lukáš je blbej. Jó, kdyby to takhle jednoduše šlo i ve skutečnosti,“ dodává s povzdechem Karin.
Ženich a nevěstá!
To dcera naší čtenářky Mirky se „vdala“ na letním táboře. „Nebyl to typický případ dětské svatby. Ladě bylo v té době patnáct, s Michalem chodili už několik měsíců a na táboře byli oba jako instruktoři. Jejich zamilovanost ale byla tak očividná, že si jí děti samozřejmě všimly a začaly na ně pokřikovat ,ženich a nevěstáá, ženich a nevěstáá!´ No, a aby měli od nich pokoj, Lukáš s Ladou se rozhodli jim dát to, co chtějí.“
Hlavnímu vedoucímu se nápad líbil a dovolil začlenit obřad do programu. Lada s Michalem při něm šli ke studánce, oba se z ní napili a vyměnili si přívěsky, které Michal vyřezal ze dřeva. A večer byl na oslavu táborový karneval. „Je to rok, a zatím jsou pořád spolu. Kdoví, třeba jim to vydrží,“ doufá Mirka. Ale i kdyby ne, budou mít krásnou vzpomínku.
Připadá vám to roztomilé nebo poněkud ujeté? A dovolili byste takovou „svatbu“ svým dětem?
