Vaše kůže v zimě: Co ji trápí a jak se s tím vypořádat?

Dobře vysoušet, chránit před chladem, mazat výživnými krémy. A často měnit ponožky. To jsou asi nejdůležitější zásady zimní péče o pokožku.

Alergií na chlad trpí odhadem pět lidí ze sta, častěji ženy než muži. Může se projevovat různými způsoby, od „pouhého“ zarudnutí a svědění pokožky přes vyrážku až k otokům nebo popraskání kůže. K potížím dochází při pobytu na chladném vzduchu, případně při přechodu z tepla do zimy či naopak. Postižené bývají nechráněné části těla, tedy hlavně obličej a ruce.

Co s tím:Objednejte se k alergologovi, který vám provede chladový test – vystaví vaši pokožku chladné vodě nebo ledu ve zkumavce. Pokud se diagnóza potvrdí, pravděpodobně vám předepíše antihistaminika a doporučí dobře si chránit nezakrytá místa oblečením a krémy.

Obvykle se o nich píše v létě, v souvislosti s koupališti a chozením naboso. To ale neznamená, že by v chladných měsících nehrozily. Do bazénů a saun chodíte přece i v zimě! To, že máte nohy celý den zavřené ve vysokých botách, pochopitelně znamená pro plísně další bod.

„Mykóza na nohou začíná obvykle v meziprstích, nejčastěji mezi 4. a 5. prstem. Projevuje se svěděním, tvorbou šupin a někdy i trhlin. Postupně se šíří na chodidla a na nehtové ploténky,“ popisuje počáteční stadium onemocnění docentka Ivana Kuklová z Dermatovenerologické kliniky VFN v Praze.

Co s tím: Hlavní je mít nohy vždycky v suchu. Používejte deodorační pudry, a pokud je to možné, v práci se přezouvejte. Pokud musíte být ve stejných botách celý den, vezměte si s sebou náhradní ponožky a ve vhodné chvilce je vyměňte. „Preventivně lze doporučit i použití volně dostupných antimykotik,“ doporučuje Ivana Kuklová.

Nemusíte kvůli nim jezdit do velehor. K omrzlinám můžete přijít i na zastávce autobusu – stačí, aby byla dost zima, vlhko a větrno. Nejohroženější jsou nezakrytá místa a periferní části těla, jako jsou prsty u rukou, nohou nebo uši. Co přesně se s omrzlou kůží děje? Chladem se stáhnou kapiláry (nejtenčí cévky), prokrvení je tudíž nedostatečné a kožní buňky mají málo kyslíku. Při omrzlinách vyššího stupně může dojít až k tomu, že se v tkáni začnou tvořit ledové krystalky, které ji potrhají.

Co s tím? Omrzlina nebolí, je to bílé, necitlivé místečko, které snadno přehlédnete. Když si jí všimnete, spěchejte do tepla. Omrzlé místo netřete sněhem, nestrkejte do horké vody ani nepokládejte na radiátor. Zahřívejte je pomalu, teplýma rukama nebo ponořením do vlažné (!) vody. A nelekněte se toho, když postižené místo po rozmrznutí zčervená a bude bolet jako čert.

Mlha, chlad a smog jsou důvody, proč se dermatitidy v zimních měsících většinou zhoršují. Dalším problémem jsou velké rozdíly teplot. „Ke zhoršení přispívá i to, jak se oblékáte. Protože jsou velké teplotní výkyvy, obvykle se ráno moc nabalíte. Jak se přes den oteplí, začnete se potit, a to je pro atopiky úplný jed. Nemluvě o tom, že je teplé oblečení obvykle víc na kůži a drsnější – a to kůži dráždí,“ vysvětluje dermatoložka MUDr. Eva Fialová.

Co s tím: Mazat, mazat, mazat – nejlépe speciálními přípravky pro atopiky, ať už volně prodejnými nebo na předpis. V nouzi ale dobrou službu udělá i mastný krém. Užitečnou náhražkou pobytu u moře, které lidem s dermatitidou prospívá, může být i pobyt v solné jeskyni.

Také se už vaše kůže těší na jaro? A co vy?