Článek
Upírat sám sobě práva, možnost volby nebo rozhodnutí v rámci partnerského vztahu? Ano, patří to mezi znaky nerovnocenného soužití.
Psychologové z Albert Einstein College of Medicine popisují tento stav jako nezdravou přilnavost, kdy jeden z partnerů je závislý na schválení situace od někoho jiného. Podle nich, každý, kdo se v dětství setkal s citovým zneužíváním nebo zanedbáváním, může v dospělosti dobrovolně ničit svoji sebeúctu a identitu. Jak poznat vztah, který není vyvážený?
Varovné příznaky ušlápnutosti
- Podporujete svůj protějšek i za cenu svého vlastního mentálního, emocionálního a fyzického zdraví.
- Namlouváte si, že když se partner bude mít dobře, bude totéž platit i pro vás.
- Nemůžete najít uspokojení ve svém životě mimo konkrétní osobu, v tomto případě partnera. S ním je spjato naprosto všechno a nic se neobejde bez jeho přítomnosti a souhlasu.
- Existují momenty, kdy přemýšlíte, zda je partnerovo chování vůči vám v pořádku, ale stále s ním zůstáváte a omlouváte ho.
- Kolegové z práce, přátelé nebo rodinní příslušníci vám říkají, že jste příliš závislí na svém partnerovi a máte trochu „zvolnit“.
- Chcete druhému ve všem vyhovět a jeho přání jsou i vaše přání.
Submisivita v partnerství může být důsledkem nebezpečné závislosti!Foto: Thinkstock
Může závislost fungovat?
Poznáváte se? Cítíte, že děláte první i poslední, ale on nikdy neustoupí, nepochopí, nevyjde vstříc? Co teď? Vzdát se svých vlastních potřeb a identity, aby oboje vyhovovalo představám protějšku, se samozřejmě dá, ale bez následků to se to obejde pouze krátkodobě.
„Z dlouhodobého hlediska v nerovnovážném vztahu nebude žena šťastná. Sice nějakou dobu může potlačovat svoji přirozenost a ustupovat druhému, jak se ale ve vztahu bude cítit? Právě i z tohoto důvodu je důležité, když žena zná sama sebe a své touhy. Často totiž vstupujete do vztahu a přitom ani nevíte, kdo ve své podstatě jste a co od vztahu očekáváte,“ prvotně vysvětluje Lenka Černá, kouč partnerských vztahů ze Školy pro ženy.
Kdy a jak říct „dost“!
Pokud už je příliš pozdě: přišly děti, emocionální či finanční závislost, která nedovolí jen tak odpoutat se, je dobré na svojí submisivitě, podřízenosti pracovat. „Sdělujte své pocity, avšak nedělejte to při hádce nebo rozporu. Sedněte si s partnerem u dobré skleničky vína nebo čaje. Až když navodíte atmosféru pohody, tak mu sdělte své pocity. Určitě také můžete zmínit, že se nechcete dohadovat, ale naopak s ním hledáte pohodu,“ radí Lenka Černá.
Nedotáhněte to tak daleko, že partner jednou nepochopí, že už nechcete pokračovat dál ve vyjetých kolejích...Foto: Thinkstock
První nádech, který skřípe
Samozřejmě, partner, doteď zvyklý rozhodovat, snahu o vaše odražení ode dna nemusí přijmout a možná se začne bouřit. Pro vás to znamená, že se většinou dostaví pocit vyčerpanosti, možná myšlenky na ukončení vztahu. Ale podle jisté teorie psycholožky Misty Hook z amerického Texasu rozchod není jediné řešení.
Začněte žít!
„Chcete-li opravit tento typ vztahu, je důležité stanovit si hranice, za které už nepůjdete, a najít štěstí jako jednotlivec,“ nechala se slyšet Misty Hook pro zdravotní portál WebMD s dodatkem, že je důležité trávit čas s příbuznými, přáteli a rodinou, a rozšířit si tak okruh podpory. „Najděte si vlastní koníčky a pracujte na vytvoření zdravé závislosti – ovšem na životě a na sobě,“ uzavřela.
A jak to máte vy? Víte, co je to nerovnocenný vztah?
