Z malých kamínků velké problémy! Jak poznáte ledvinové kameny, jak jim předejít a jak se léčí?

Nefrolitiáza (kameny v ledvinové pánvičce) či ureterolitiáza (kameny v močovodu) patří k nejčastějším onemocněním ledvin. V ledvinách a močových cestách se z minerálů rozpuštěných v moči vytvářejí kamínky, jejichž velikost se pohybuje od zrnka písku až po dva a více centimetrů. Nejvíce náchylní jsou muži mezi 30 a 50 lety, jinak si ale nemoc nevybírá, a protože se ráda vrací, mohou ti, kteří ji jednou měli, počítat až s padesátiprocentním rizikem, že se s ní budou potýkat znovu. Jaké jsou nejčastější projevy?

Nejtypičtějším příznakem je ledvinová kolika. „Jedná se o silnou bolest kolísavé intenzity, kdy se střídají fáze intenzivní bolesti s chvílemi úlevy nebo úplného vymizení obtíží,“ vysvětluje František Švára, primář dialyzačního střediska a nefrologické ambulance B. Braun Avitum v Teplicích. Bolest je nesnesitelná, nedovolí najít úlevu v žádné poloze a její místo je proměnlivé (břicho, podbřišek, bedra) podle toho, kde se ve vývodných cestách kámen nachází.

Dalším varovným signálem je nález krve v moči. K tomu dochází u většiny pacientů. Jedná se o abnormální stav, s nímž byste k lékaři měli vyrazit vždy a v žádném případě to neodkládat.

6 důvodů, proč vaše moč páchne jinak než obvykle. 

I když mezi nejčastější symptomy ledvinových kamenů patří náhlé a silné bolesti nebo krev v moči, existují i další varovné příznaky jako je nevolnost a zvracení, často spojené právě s ledvinovou kolikou.

Nevolnost a zvracení může mít ale i jiné příčiny. 

Některé kameny mohou močové cesty uzavřít, důsledkem čehož se v nich moč nad překážkou začne hromadit, a to může vést k infekci a horečce. „Pokud se tento stav neřeší včas, může dojít k selhání funkce postižené ledviny,“ varuje profesorka Romana Ryšavá z Kliniky nefrologie 1. LF UK a VFN.

Jednou z hlavních příčin vzniku nefrolitiázy či ureterolitiázy je dlouhodobě snížený příjem tekutin, vedle něj také nadbytek soli a živočišných bílkovin zvyšujících v moči obsah kyseliny močové. To vše může vést ke vzniku ledvinových kamenů. Proto je v rámci prevence důležité dostatečně pít (35 mililitrů na kilogram tělesné hmotnosti), nepřekračovat doporučené denní množství soli (5 gramů, to je jedna čajová lžička) a omezit příjem bílkovin z živočišných zdrojů (červené maso, drůbež, vejce, mořské plody). „Pomoci může i zvýšení přijmu hořčíku,“ radí Romana Ryšavá.

Podezření na přítomnost ledvinových kamenů potvrdí lékař (urolog, méně často nefrolog) fyzikálním vyšetřením (promačkáním břicha, poklepem zad), analýzou moči a pomocí zobrazovacích metod, jako je ultrazvuk, rentgen nebo CT. Podle závažnosti (uložení a velikosti kamenů) a projevů probíhá léčba buď konzervativně, nebo invazivně.

V rámci konzervativní léčby se zavádí režimová opatření, jejichž cílem je, aby kameny nepůsobily potíže, zmenšovaly se nebo volně odešly s močí. Patří sem dostatek pohybu, tekutin a dieta, která sníží příjem látek, ze kterých se kameny tvoří.

„Příznaky, nejčastěji bolesti, se tlumí spasmolytiky, tedy léky uvolňující stahy svalstva, nebo analgetiky ze skupiny nesteroidní antiflogistik, jako je diclofenac, či indometacin, při kolice i silnějšími,“ informuje František Švára.

Možné je i dlouhodobé používání léků měnících chemické složení moči, které dokážou ovlivnit i podmínky pro tvorbu kamenů. Jde o natriumkaliumcitráty (alkality).

Invazivní metody zahrnují rozbíjení kamenů zvnějšku pomocí rázové vlny (ultrazvukem), odstranění endoskopicky nebo méně často i klasickou operací.

Ale možná trpíte chronickým onemocněním ledvin. Jak to poznáte?