Vánoce ve světě. Norové schovávají košťata, na Ukrajině zbožňují pavučiny a v Řecku se koleduje

Na nejkrásnější svátky v roce se těší snad každý z nás. Slavíme je v kruhu rodinném, scházíme se s přáteli, rozdáváme si dárky a většina z nás dodržuje zaběhlé tradice a zvyky. Pod pojmem vánoční symboly si představíme Ježíška, jesličky a hvězdu na stromečku. Jenže v různých zemích se liší nejen vánoční tradice, ale také symboly. Pojďte se s námi seznámit s těmi nejzajímavějšími.

V Anglii se nemohou děti dočkat rána 25. prosince. Dostávají dárky, které komínem naděluje Otec Vánoc, tedy Father Christmas. Proto také házejí svá přání do komína. Hned ráno 25. prosince po probuzení se rozbalují dárky a poté chodí rodiny do kostela. Vánoční hostina začíná v poledne přípitkem a otevřením tzv. christmas crackers – papírových tub ve tvaru bonbónu, v nichž je malý dárek, nějaký vtip a papírový peníz.

A jak vypadá vánoční tabule, která je ozdobena hlavním vánočním symbolem cesmínou? Pečený krocan s kaštanovou nádivkou s pečenou zeleninou, bramborami a omáčkou gravy. Dalšími tradičními pokrmy jsou pečené párečky obalené ve slanině (tzv. prasátka v dekách), brusinková marmeláda a paštika.

Nechybí samozřejmě sladkosti - perníčky (gingerbread men) a koláčky z křehkého těsta (mince pies) plněné směsí koření a ovoce s kapkou brandy. Sladkou tečkou je pak vánoční pudink, který připravují během adventu všichni členové rodiny. Při míchání vyslovují svá přání. Během večeře se pak do pudinku ukrývají mince. Ten, kdo ji z mísy vyloví, bude mít v nadcházejícím roce štěstí.

6 tradičních vánočních jídel, která prospívají vašemu zdraví

Belgičané slaví Vánoce 25. prosince a léta dodržují zvláštní adventní zvyk. Na Boží hod vánoční totiž snídají cougnou nebo cougnoulle, což je sladké pečivo neobvyklého tvaru. Připomíná totiž děťátko. A tak s velkou dávkou fantazie můžeme říct, že si upečou Ježíška, kterého sní. Klasická verze se peče s rozinkami, cukrovými perličkami, vodou z pomerančových květů a nastrouhanou citronovou nebo pomerančovou kůrou.

Pro belgické Vánoce jsou typické také stromky zdobené světýlky, girlandami, hvězdou na vrcholu a dalšími ozdůbkami (jak ozdobit stromek podle profesionálů). Někteří lidé mají v zahradách betlémy v životní velikosti, na živé betlémy zase narazíte ve většině obcí. Velké scény se zvířaty, kde nechybí osel, ovce, vůl a sborová hudba, najdete většinou hned vedle kostela. V posledních letech je v Belgii stále populárnější komerční Santa Claus. Co se dárků týká, Belgičané si nepotrpí na velké dary. Dávají si spíš drobnosti nebo rodinné dárky. Na vánoční tabuli nechybí ryby, mořské plody nebo krocan.

Vánoce na Ukrajině se slaví 6. ledna. Stejně jako v mnoha jiných východních zemích se i tady používá starý juliánský kalendář. Běžnou ozdobou vánočního stromečku je pavučina. Její příběh se odvíjí od příběhu o vánočním pavoukovi, který utkal pavučiny na stromek chudé rodiny, protože si nemohla dovolit vánoční ozdoby. Podle pověsti se druhý den při svitu slunce pavučiny proměnily ve zlato.

Hlavní vánoční jídlo nazývané Sviata Vecheria (svatá večeře) se podává na Štědrý večer v místnosti, kde je umístěn Didukh (dědeček), který je vyrobený ze svazku pšenice. Právě on symbolizuje velká pšeničná pole v zemi. Po večeři Ukrajinci zpívají v ulicích koledy a v rukou nosí zářivé červené hvězdy.

Švédsky se řeknou Vánoce Jul a začínají už 13. prosince na svatou Lucii. Je to jakási obdoba našeho Mikuláše, kdy se lidé převlékají za anděly, kteří mají na hlavách zlaté koruny s hořícími svíčkami a nadělují dětem sladkosti. Typickým vánočním symbolem je kozel Julbock, jenž je podle legendy potomkem dvou kozlů, kteří táhli po obloze vůz boha Thora. A místo, aby sesílali hromy a blesky, pomáhali mu rozdávat dárky. Malé slaměné kozy nechybí na žádném švédském vánočním stromečku.

Dárky se tu nadělují na Štědrý den. Nosí je Vánoční muž Jultomten, kterého doprovázejí vánoční skřítci Julnissary a někdy také kozel Julbock, který má na zádech dárečky. Dárky se tu rozdávají zajímavým způsobem. Každý je opatřen kartičkou s veršem a kdo se v popisu pozná, musí se o něj přihlásit. Vánočním pokrmem je sušená treska s bílou omáčkou, kořeněný chléb s hřebíčkem a zázvorem, ale také vařené fazole se slaninou a cibulí či malé klobásky.

V Norsku naděluje dárky klasický Ježíšek (Julenissen). V noci před Štědrým dnem mu děti dávají za okno misku s ovesnou kaší, aby se posilnil na své daleké cestě po noční obloze. A ovesná kaše nechybí ani na sváteční tabuli. Je v ní ukrytá mandle a kdo ji najde, tak se podle pověsti v příštím roce vdá nebo ožení. Norové slaví Vánoce v rodinném kruhu. Po večeři zpívají u stromečku koledy a až potom si vybalují dárky.

A pro norské Vánoce je typická ještě jedna tradice. Ve všech domácnostech musí být pečlivě schovaná košťata. Podle legendy totiž na Štědrý večer vycházejí zlé čarodějnice a hledají košťata, na kterých by se proletěly. Zatímco košťata Norové schovávají, svou vlajku vystavují, protože ji zbožňují. Nechybí u žádného norského domu.

Víte, že Norové natočili téměř přesnou kopii našich Tří oříšků pro Popelku?

Vánoční stromky sice v Řecku najdete, ale starší a tradičnější dekorací je na drátu zavěšená mělká dřevěná miska. Na drátu visí bazalka zabalená okolo dřevěného kříže, v misce je voda, aby byla bazalka stále čerstvá. Jednou za den někdo (zpravidla matka, která je hlavou rodiny) ponoří kříž a bazalku do svěcené vody a pokropí všechny místnosti v domě.

Jak pěstovat bazalku v zimě

Děti chodí na Štědrý den zpívat do ulic koledy, hrají na bubny a triangl. Za hezký zpěv dostávají odměnu – sladkosti, fíky, datle, ořech. Podle starého zvyku, který se na řeckých ostrovech ještě dodržuje, přinášejí modely člunů, jež zdobí ořechy obarvené do zlata. K jídlu se podává zpravidla jehněčí nebo vepřové maso, baklava - klasické řecké pečivo s nasekanými oříšky, medem nebo sirupovou omáčkou.

Italské Vánoce se nesou plně v náboženském duchu a v dodržování křesťanských tradic. Betlém nechybí v žádné italské domácnosti. První byl poprvé vystaven v Římě a od té doby si Italové zdobí své příbytky již začátkem prosince většinou ručně vyřezávanými jesličkami. V oblibě je představení o narození Ježíška, tzv. betlémská hra. Jimi proslula zejména Neapol, kde najdete největší betlémskou scénu na světě. Hlavním adventním dnem je 25. prosinec, kdy papež požehná Urbi et Orbi a zahájí tím Vánoce.

Slavnostním jídlem je oběd na Boží hod, který se skládá z několika chodů a liší se region od regionu. Co na něm však nikde nechybí, je sladký chléb panettone. Na tabuli můžete ještě najít sušenou tresku naloženou v soli, pečené jehněčí, kuřecí, ale také špagety s ančovičkami a mušlemi. Dárky nosí Babbo Natale – dědeček Vánoc, kterému děti 24. prosince, než jdou spát, postaví na stůl sklenici mléka a sušenky. Za to jim nadělí dárky pod stromeček nebo ke krbu.

Ve Francii nosí dárky dětem z 24. na 25. prosince Otec Vánoc (Père Noël) zobrazovaný jako starý vousatý muž se spoustou dárků a létajícími saněmi taženými soby. Děti dávají pro soby za dveře mrkvičku a ráno jdou zkontrolovat, zdali zmizela, či nikoliv. Snědená mrkvička je znamením, že se Otec Vánoc dostavil a přinesl dárky, které děti najdou v botičce u krbu nebo pod vánočním stromkem. Mezi typické vánoční předkrmy patří kachní játra (foie gras) nebo ústřice.

Hlavní jídlo je většinou krůta nadívaná kaštany. Sladká tečka v podobě tradičního vánočního polínka (la bûche de Noël) vychází z dávné tradice. Pálením polena si totiž Francouzi zajišťovali hojnost a plodnost. Když se v domácnostech prosadily modernější způsoby topení, začali si polínka alespoň pokládat na stůl. Dnes je na stole nahradilo sladké polínko z těsta připomínající naši roládu.

Zvyky a tradice na Štědrý den, které nejsou tolik známé. Proč byste měli dát pod stůl sekeru?