Hlavní obsah

Méně známé vánoční zvyky: Měli byste poslouchat zvony, stoupnout na sekeru a ptát se na budoucnost

Foto: Syda Productions, Shutterstock.com

Foto: Syda Productions, Shutterstock.com

Vánoce jsou spojené s mnoha zvyky, také s těmi, které až tak známé nejsou, a je to škoda. Víte například, proč se házelo vánočkou nebo stoupalo na sekeru?

Článek

Štědrovečerní tradice jsou jasné: půst, sváteční večeře, dárky a někdy i půlnoční mše. Spousta jídel, ale i výzdoba měly svůj význam - vánočkou, cukrovím i dalšími pokrmy si chtěli naši předci zajistit pokoj, štěstí a peníze do dalšího roku. Ale byla to i doba, kdy se pokoušeli nahlédnout do budoucnosti.

Vánoční věštění

Některé vánoční věštby a pověry jsou dobře známé – nemělo se věšet prádlo, aby se během roku nikdo neoběsil, překrajovala se jablka a v nich se hledaly hvězdičky pro dobré zdraví (jadérka ve tvaru křížku pak znamenala nemoc nebo smrt).

Do chladné vody se lilo olovo a z tvarů se hádalo, co lidi čeká. Svobodní házeli pantoflem, aby zjistili, zda se v příštím roce ožení či vdají. Další možností, jak zjistit, zda se brzy „zadáte“, bylo i klepání na kurník. Když se po zaklepání ozval jako první kohout, znamenalo to, že děvče čeká v následujícím roce svatba. Kdo našel pod talířem šupinu, neměl mít v příštím roce nouzi o peníze.

Věštění pomocí zrcadla nebo vánočky

Sváteční věštění není jen česká specialita. Například v Rusku se tradovalo, že když si dívka sedne před tři zrcadla - jedno před ní a dvě po stranách - a myslí na budoucího manžela a v duchu ho pozve na večeři, tak se v zrcadle objeví postava či silueta vyvoleného.

Pohled do budoucnosti ale prý umí zprostředkovat i třeba studánka, ze které vytéká potůček. Pokud k ní vyrazíte s kusem vlastnoručně upečené vánočky a pečivo do ní hodíte, studánka ukáže obraz toho, co vás v příštím roce čeká. A pokud vytrváte, v zurčení potůčku můžete slyšet i hlasy, které budoucnost také prorokují.

Foto: Jaromir Klein, Shutterstock.com

Zkuste hodit vánočku do studánky, napoví vám, co vás čekáFoto: Jaromir Klein, Shutterstock.com

Proč se pálily svíčky

K Vánocům patří bezpochyby také oheň, dnes již většinou jen formou zapalování svíček. Tento zvyk byste ale měli rozhodně dodržet a využít toho, že v období Vánoc prý umí jejich plamínek pomoci vrátit se duším zemřelých na zem, aby mohli být alespoň takto s vámi ve svátečních chvílích. Zapálené svíčky a tančící plaménky jim pomáhají najít cestu sem a potom zase zpět. Světla na vánočním stromku jim zas ukazují, jak moc na ně myslíte.

Foto: kryzhov, Shutterstock.com

Svíčky na stromečku dokazují našim zemřelým, že na ně pořád myslímeFoto: kryzhov, Shutterstock.com

Zvony vám přinesou peníze

Kouzelnou moc mají na Štědrý den i zvony. Vyrazte ven před půlnocí a poslechněte si, jak se zvoní na půlnoční mši. Zvuk zvonů vám může ukázat cestu k pokladu a pohádkovému bohatství.

Zvonění zvonků a rolniček patří také k Vánocům a klidně si je dejte po celém bytě nebo domě. Jejich tiché cinkání odpuzuje zlé síly a zajistí klidný průběh svátků.

U vánoční tabule mějte místo navíc

Nezapomeňte ani na tradice spojené se stolováním (nápady na vánoční tabuli). V první řadě byste měli nechat u stolu prostřené jedno místo navíc za všechny zesnulé v rodině. Připravte na to místo veškeré talíře, příbory, ubrousky, dejte tam stejné dekorace jako u všech ostatních a věnujte svým příbuzným tichou vzpomínku.

Od večeře by po usazení celé rodiny neměl už nikdo vstávat, dokud není všechno dojedeno, jinak to přinese neštěstí.

Některé tradice navíc zmiňují, že se má servírovat devatero pokrmů – na tom, jaké to mají být, se už ale zdroje neshodují a v historických pramenech jich tolik asi také nenajdete - kromě kapra se tradičně jedl hrách či čočka a kroupy. Luštěniny byly totiž lehce dostupné, a navíc se věřilo, že nosí bohatství.

Stoupání na sekeru

Dostatek peněz měly zaručit šupiny pod talířem, které se tam umisťovaly v domácnostech, kde se večer podávala ryba. Celý stůl navíc hospodyně omotala řetězem či provazem, aby zajistila soudržnost rodiny.

Pod stůl se umisťovala sekera, na kterou před večeří každý stoupl – mělo ho to ochránit od bolestí nohou.

Načítám