Retro menu aneb Co jsme jedli během Vánoc v minulosti

Zatímco v době první republiky jedli na Štědrý den naši předci šneky, socialistické hospodyňky sázely na českou klasiku. Na štědrovečerní tabuli nechyběly stejně jako dnes rybí polévka, bramborový salát s kaprem a vánočka. V některých rodinách se místo rybí polévky servírovala hrachová s opečenou houskou nebo zelňačka. Ani kapr se ve všech rodinách nejedl, nahradily ho smažené telecí nebo vepřové řízky.

Tradiční smažený kapr s bramborovým salátem se ujal v období první republiky, kdy došlo k rozvoji rybníkářství. Ryby byly v té době levné a bylo jich hodně. Proto najdete recept na smaženého kapra s bramborovým salátem už v kuchařkách Magdaleny Dobromily Rettigové, i když jako vyloženě štědrovečerní pokrm ho neuvádí.

Štědrovečerní kapr devětkrát jinak. Smažený, nebo pečený?

Gothaj, hodonínský, junior, kabanos… Levné druhy měkkých salámů našly uplatnění v mnoha jídlech, ve kterých nahrazovaly maso, ale také v bramborových salátech. „Pamatuju si, jak maminka dávala na kostičky nakrájený junior do bramborového salátu a mně to jako malé nechutnalo,“ vybavuje si Věra Brabcová z Plzně. A není se čemu divit. Podle světoznámého kuchaře Pavla Pospíšila salám do bramborového salátu nepatří. I když, proti gustu žádný dišputát.

Hledáme ten pravý a jediný správný bramborový salát: Jste tým hrášek, gothaj, nebo jablko?

V minulosti měla ve vánočním menu větší prostor také obilná a luštěninová jídla. Nejčastěji to byla již zmiňovaná hrachová polévka, kaše nebo vařený hrách. Typickým štědrovečerním jídlem byl staročeský kuba. Základem tohoto receptu jsou ječné kroupy a houba zvaná stroček trubkovitý, která dává jídlu velmi tmavou barvu. V dnešní době tuto málo známou houbu nahrazují známější druhy, zejména hříbky.

Žádné správné hospodyňce na vánočním stole nechyběla klasická vánočka. Ve většině případů se pekla doma. A nebyla rozhodně šizená, bylo v ní hodně mandlí, rozinek i oříšků. Na vánočce se zkrátka nešetřilo. V minulosti ale nebyla pletená. Dělala se spíše jako placka a neříkalo se jí jen vánočka, ale také štědrovečernice, pletenice, ceplík nebo calta. V řadě rodin se také pekl jeden z nejjednodušších, nejbarevnějších a nejrychlejších moučníků - biskupský chlebíček.

V mnohých domácnostech se na první svátek vánoční, tedy na Boží hod, obědvala svíčková omáčka s masem a houskovým knedlíkem. Jako polévka býval tradiční hovězí vývar s játrovými knedlíčky. Oběd na svatého Štěpána, tedy na druhý svátek vánoční, byl ve znamení pečené kachny či vepřového masa, bramborových knedlíků a zelí. A moučník? Své místo jako dezert míval klasický polárkový dort. Kostka polárkového dortu, kompotované ovoce a našlehaná smetana zasypaná grankem doprovázely snad každé vánoce.

Bez obložených mís chlebíčků se neobešly žádné socialistické vánoce. Jedly se o vánočních svátcích, ale hlavně na silvestra a Nový rok. „Pamatuju si, jak jsme vždy 1. ledna snídali nedojedené chlebíčky po silvestru,“ směje se Věra.

Chlebíčky se připravovaly doma nebo se kupovaly. A rozhodně to nebyly žádné zdravé varianty. Nechyběl na nich pochoutkový či vlašský salát, šunka, turistický salám nebo vysočina, sýr, vejce, majonéza a kyselá okurka. V lahůdkářstvích se dokonce připravovaly podle československé státní normy (ČSN) pro výrobky studené kuchyně. Rádi říkáme, že obložený chlebíček je český vynález. Tak úplně pravda to asi nebude, protože obložené krajíčky chleba se i v minulosti podávaly v mnohých evropských zemích. Český obložený chlebíček byl poprvé představen veřejnosti v roce 1916.

Zavináče ze sleďů jsou opravdovou retro pochoutkou a z pultů lahůdek stále nezmizely. Po bujaré silvestrovské oslavě jejich kyselá chuť postavila na nohy nejednoho člověka, který to, jak se říká, drobátko přehnal.

Říkávalo se, že na Nový rok by neměla být na talíři drůbež, aby neuletělo štěstí, ani ryba, aby neuplavalo. Naopak, pokud chcete, aby se vás v následujícím roce držely peníze, máte si dát čočku. A ta se tehdy připravovala na kyselo s uzeným masem a volským okem. V některých rodinách maso nahradily uzené párky. Ke každé oslavě pak patří dort a ten speciální, novoroční, byste tehdy našli snad v každé rodině. Hospodyňky ho většinou samy pekly, dal se ovšem i koupit. Oblíbený byl dort Jadran s oříškovým krémem a šlehačkou nebo čokoládová Paříž.

Vyzrajte na silvestrovské menu. Poradíme, na čem si pochutnáte bez výčitek

Za socialismu bylo piva dost, takže nechybělo na žádné slavnostní tabuli. K přípitku posloužilo levnější cinzano nebo klasický vaječný koňak, který si hospodyňky vyráběly většinou samy. Na silvestra se popíjel sekt Sovetskoe Igristoe. „Na silvestra jsme mívali také bouli. Maminka ji vždycky udělal den předem. Bylo v ní ovoce, mandle, džus, víno a rum,“ vybavuje si Věra. Zkrátka také v dobách minulých byly Vánoce svátky hojnosti.

Vánoční tradice a zvyky od stromečku po lití olova. Musíte mít jmelí, jinak si zahráváte s osudem