Hlavní obsah

Datum narození jako Ježíšek: Největší romantika, nebo další porce stresu? Záleží na mamince!

Foto: Studio Romantic, Shutterstock.com

Foto: Studio Romantic, Shutterstock.com

Také jste měli včera narozeniny – nebo někdo z vašich blízkých? Dítě, které se narodí dejme tomu v březnu a svátek slaví třeba v srpnu, má oslavy pěkně rozprostřené do celého roku. Ale jak jsou na tom ti, kdo přišli na svět ve stejný den jako nejslavnější novorozeně na světě? A co to znamená pro ty, kdo mají na triku organizaci svátků?

Článek

K rodinám, kde se oslavy schumelily pěkně do adventního a svátečního období, patří třeba Ebenovi. Nejprve 18. prosince slaví narozeniny herec, hudebník a moderátor Marek Eben. Tím to ovšem nekončí. Jeho starší bratr, matematik a hudebník Kryštof Eben, přišel na svět přesně na Ježíška – 24. prosince. Nejmladší z bratrů – muzikolog a sbormistr David Eben, který řídí mužský pěvecký sbor Schola Gregoriana Pragensis - pak přišel na svět 6. ledna na Tři krále. Protože spolu bratři účinkují v jedné kapele, pokud koncertují, narozeniny si společně připomenou s fanoušky. A Vánoce v rodině slaví tak, aby Kryštof nepřišel o svůj den s velkým D.

Nikdy jsem se necítil ošizený

Dárkem naděleným pod stromeček je třeba i profesionální rybář Jakub Vágner. V rozhovoru pro Slovácký deník se svěřil, že ho sice spolužáci litovali, ale jemu to nikdy nevadilo. Štědrý den u nich doma se rozrostl o jeden rituál. Ráno ho táta s mámou vzbudili a přinesli mu dort až do postele, u které se shromáždila celá rodina. Sfoukli svíčky a dort se nakrojil. Tím pádem se u Vágnerů na zlaté prasátko nehrálo. Pak šel ven, často právě na ryby, a večer byly Vánoce. „Bylo to krásné. Dlouho jsem věřil i na Ježíška,“ dodává.

Vymodleným „Ježíškem“ je i herec a principál úspěšného Cirku La Putyka. Rostislav Novák na svět přišel 24. prosince a měl k tomu pro Deník následující komentář: „V naší rodině se traduje, že jakmile rodiče rozbalili dárky, jela maminka hned do porodnice. Byl jsem prakticky vymodlené dítě, které přišlo na svět poté, co rodiče přišli o mého nejstaršího sourozence. I proto mají tyto svátky nejen pro mě, ale pro celou rodinu ještě větší význam.“

Všechno chystání měla na hrbu máma. Táta moc doma nebyl. U toho samozřejmě chodila do práce a domácí resty honila v noci, včetně pečení mého dortu z 23. na 24. prosince…

Romantika pro děti, zápřah pro mámy

Romantika je jedna věc, praktické provedení druhé. Rodiny, které „vánočňátko“ tak nějak odbydou s tím, že se jeho oslava sfoukne při jednom s Vánocemi, určitě existují. Víc je ale těch, kde si naopak velmi pečlivě hlídají, aby se potomek necítil odstrčený a odbytý. „Je to podobné jako u jedináčků. Jejich rodiče tak často poslouchají, že je určitě rozmazlí, až jsou na ně mnohem přísnější než ti ostatní,“ říká psycholožka Jana Markvartová.

Zdvojené oslavy pochopitelně kladou vyšší „technické“ nároky na hlavní „projektové manažery“ svátků. Většinou jimi bývají ženy. Adventní období bohužel oplývá vším, jen ne zpomaleným tempem k rozjímání a usebrání. Honí se vánoční prodeje, lidé z kanceláří si napracovávají volno, protože řada firem mezi svátky zavře. V mnoha domácnostech se poslední přípravy Štědrého dne dodělávají ještě čtyřiadvacátého dopoledne. „Jenže to v rodině oslavence, pokud má být zachován pocit slavnostnosti, nejde,“ podotýká psycholožka.

Foto: 4 PM production, Shutterstock.com

V mnoha rodinách si opravdu dávají záležet, aby oslavenec o nic nepřišelFoto: 4 PM production, Shutterstock.com

Další neviditelná porce stresu

„Jak to bylo pro maminku náročné, jsem docenila, až když jsem měla sama první dítě,“ přiznává Radka Šnajdrová, rovněž „vánočňátko“. „Byli jsme tři sourozenci. Jedna babička už umřela, druhá byla invalidní a sama potřebovala pomoc. Pečení cukroví, úklid, nákupy – všechno chystání měla na hrbu máma. Táta moc doma nebyl. U toho samozřejmě chodila do práce a domácí resty honila v noci, včetně pečení mého dortu z 23. na 24. 12.“

Dort Radka dostala ráno spolu s extra dárkem, na který se těšila víc než na ty od Ježíška: „Nikdy nebyl ‚praktický‘. Máma o něm přemýšlela víc než o těch vánočních. Měla pocit, že mi právě tak dá najevo výjimečnost mého dne.“

Babička Radčině matce její snažení nijak neusnadňovala. Prý vždycky vrčela, na co dort, když je plno cukroví. Večer se chodilo na půlnoční a mámě se stávalo, že v kostele usnula, a to ji ještě čekaly návštěvy příbuzných na Boží hod. „Nikdy nikam nechtěla na silvestra a já už dnes chápu proč. Byla příšerně unavená. Nikdy to neřekla nahlas, ale musela se těšit, jak si po Vánocích v práci odpočine,“ uzavírá Radka.

Načítám