Článek
Stále víc lidí využívá výhodných slevových akcí k tomu, aby se předzásobili. Co ale dělat v případě, že jste všechno nespotřebovali a ve spíži vám zbyla třeba mouka, rýže či ořechy? Skladování některých trvanlivých potravin se vůbec nemusíte bát. Co byste měli sledovat? Držte se toho, co radí výrobce.
Měli byste se bát prošlých potravin?
I když výrobce na obalu potravin uvádí většinou hned dvě data, kterými se při konzumaci máte řídit, vždy záleží na tom, jak potraviny skladujete a v jakém stavu jsou poté, co tyto lhůty vypršely. Základní informace o datech spotřeby najdete v článku: Nebojte se prošlých potravin. Podle čeho poznáte, že jsou ještě jedlé?
Datem spotřeby se řiďte už při nákupu, abyste investovali do co nejčerstvějších potravin. Doma je pak správně skladujte a následně použijte vždy až poté, co překontrolujete, zda vypadají a voní „zdravě“. A pamatujte, že každý druh potravin má svá specifika. „Ovesné vločky nedoporučujeme skladovat déle než dva měsíce po uplynutí data minimální trvanlivosti. Naopak těstoviny, mouka či rýže vydrží bez rizik pro vaše zdraví i rok po uplynutí doby minimální trvanlivosti,“ říká Eduarda Hekšová, ředitelka spotřebitelské organizace dTest.
Které potraviny vyhodit?
Pokud chcete využít i prošlé potraviny, měli byste dát hlavně na to, jak vypadají. Jestliže výrobek nemá nafouklý obal, neplesniví, nijak nepáchne nebo nezměnil konzistenci, pak ho můžete vyzkoušet. Platí to jak pro ty, které výrobce označuje daty spotřeby, tak pro čerstvé ovoce, zeleninu, sůl, ocet a podobné druhy, které takto označené nejsou. Jestliže ale potravina nevypadá dobře, vyhoďte ji bez ohledu na to, jaké datum na ní najdete.
Na obalech potravin hledejte datum, dokdy je výrobce radí spotřebovat, je to dobré vodítko Foto: l i g h t p o e t, Shutterstock.com
Jaké zásoby z loňského roku lze použít?
Z čeho můžete klidně vařit či péct, i když to skladujete už od loňska? Nabízíme malou nápovědu:
- Mouka, těstoviny, rýže, káva, kakao, koření, cukr, sůl hořčice, med a konzervované potraviny – lze je konzumovat klidně rok po uplynutí data minimální spotřeby, ale většinou vydrží mnohem déle, i když se může změnit chuť či konzistence (například med).
- Zavařeniny – pokud nejsou napadené plísní, většinou jen změní konzistenci, zhoustnou, ale vydrží v pohodě i několik let.
- Zmrazené ovoce a zelenina – jestli jste je měli v mrazáku dobře chráněné před pachy z okolí, vydržely zcela jistě.
- Rostlinné oleje – podle oficiálních údajů je lze použít až 28 dní po datu minimální trvanlivosti, ale ty kvalitní a dobře skladované vydrží daleko déle.
- Máslo – jeho použití připadá v úvahu jen v případě, že jste ho loni zamrazili při teplotě -18 °C, pak vydrží i více než rok. To čerstvé je nutné skladovat při teplotě do + 8 °C, pak má trvanlivost 20 dnů.
- Ořechy – hodně záleží na kvalitním skladování, ale většinou vydrží rok. Vyloupaná jádra v uzavřené nádobě potřebují chlad a tmu, v lednici vydrží klidně půl roku. „Vyloupaná jádra můžete dát i do mrazáku, kde vydrží i rok. Vlašské ořechy, nevyloupané a dobře proschlé, lze skladovat 2 až 3 roky na suchém a vzdušném místě,“ radí Martin Wallner, zakladatel Mixitu. Ořechy nikdy nekonzumujte, pokud jeví známky plísně, nevoní nebo chutnají divně.
- Čokoláda – záleží na tom, o jakou jde. Ta kvalitní a hořká vydrží opravdu dlouho, i víc než rok. O běžných čokoládách platí, že byste je měli sníst do 14 dnů po datu trvanlivosti. Na stránkách jednoho z výrobců ale najdete údaje, že při správném skladování doporučují pralinky sníst do 2 měsíců, oříšky a ovoce v čokoládě do 8 měsíců a tabulkovou čokoládu maximálně do 12 měsíců.
- Droždí – to čerstvé můžete použít jen tehdy, pokud bylo zamrazené, pak vydrží klidně rok. Čerstvé, v lednici skladované, byste měli spotřebovat do 14 dnů, sušené droždí můžete mít doma jako železnou zásobu a v klidu z něj péct až za dva roky.
