Článek
Možná jste o tom zatím moc nepřemýšleli. Kam paměť sahá, tak byly návštěvy Mikuláše s čertem a andělem součástí předvánoční atmosféry a trocha toho strachu a breku ze strany dětí byla brána jako běžná součást. Je to ale tradice, ve které byste měli pokračovat? Povídali jsme si o tom s psycholožkou Šárkou Mikovou. Je to maminka tří dětí, autorka Teorie typů a také knížek Ani mámy nejsou stejné, či nejnovější Milovat nestačí.
Mikuláš, čert a anděl, to je letitá tradice. Ale mnoho současných rodičů ji už přehodnocuje a přemýšlí, zda je nutné, nebo spíš vhodné děti takhle strašit. Jak se na to díváte z pohledu psychologa?
Každé dítě je jiné a podle toho je dobré se rozhodovat. Jsou děti, kterým čert nevadí a nebojí se, ale jsou děti, jež jsou kvůli své velké fantazii velmi úzkostné, a těm tím rozhodně dobře neuděláte. Jestliže dobře víte, že se dítě bojí i samo večer v pokoji, potřebuje lampičku, aby mělo větší pocit bezpečí, mívá děsivé sny nebo představy, pak bych radila čerta, a dokonce i Mikuláše vynechat. Nejen čert je děsivou postavou, může jí být i Mikuláš – pro dítě to je divná zamaskovaná postava.
Jde tedy o to, jak dítě reaguje, jak takové věci snáší?
Ano. Ale obecně: pokud dítěti vyhrožujete, že když bude zlobit, přijde si pro něj čert, zbavujete se zodpovědnosti za jeho výchovu a hlavně tím podkopáváte jeho důvěru ve vás. Přestože dítě potrestá někdo třetí, budete to vy, kdo pustil tyto bytosti k dítěti, kdo dovolil, aby mu naháněly hrůzu a strašily ho. Přitom byste měli být těmi, kdo vytvářejí bezpečnou základnu, kde dítě vždy najde pochopení a přijetí.
Dvě starší děti neměly nikdy s Mikulášem a čerty problém, proto jsem je nechala, ať se realizují. Ale nejmladší dcera se odmala bála všeho, co mělo na hlavě nějakou masku…
Bylo by tedy lepší se s Mikulášem a čertem potkat třeba venku, mimo domov, kde má dítě cítit bezpečí?
Ano, v otevřeném prostoru se můžete s dítětem dopředu dohodnout, že se samo rozhodne, jak moc se k Mikuláši či čertovi přiblíží. Ujistěte ho, že je v pořádku chvíli pozorovat a situaci vyhodnotit, rozhodnout se odejít nebo si dodat odvahy a Mikulášovi zazpívat písničku.
Držte ho po celou dobu za ruku, pokud chce. A kdyby začal Mikuláš moralizovat, že už je dítě dost velké, aby to zvládlo samo, zastaňte se ho. Dítě zažije, že se může svému strachu postavit, i když zatím s vaší podporou. Je to důležitý krok, který podpoří jeho důvěru k vám i odvahu zvládat náročné situace v budoucnu.
Ale čert a Mikuláš chodí i do školek… Co mají rodiče v takové situaci dělat?
Jestliže to tak je i v té, kam chodí vaše dítě, pak bych se ptala, jak to probíhá. I když si můžeme myslet, že návštěva Mikuláše s čertem dítěti neuškodí, tak bujná dětská fantazie umí různé situace uchopit různě, a to v dobrém i tom špatném.
Pokud tradici dodržet chci, ale současně nechci dítě stresovat, tak jakou cestu radíte?
Daleko lepší motivací než strašení a tresty je pro dítě vždy ocenění toho, co se mu podařilo. I když máte pocit, že hodně „zlobí“, jistě najdete i něco pozitivního. A můžete Mikuláše požádat, aby to zmínil. Mělo by se jednat především o situace, ve kterých dítě vyvinulo nějaké úsilí, kdy se odhodlalo udělat něco, co mu moc nešlo, ale překonalo to a zvládlo. Bez čerta bych se v případě citlivých dětí obešla zcela.
Ale jak říkám, zásadní je to, jaké dítě máte a jak takovou situaci dovede zvládnout. Ostatně tak to bylo i u nás doma: dvě starší děti neměly nikdy s Mikulášem a čerty problém, rády jim řekly básničku a něco dobrého od nich dostaly, proto jsem je nechala, ať se realizují. Ale nejmladší dcera se odmala bála všeho, co mělo na hlavě nějakou masku, takže jsem se setkání s nimi snažila vyhnout, dokud se ona sama nechtěla učit překonávat v podobných situacích své obavy. I když je to velmi těžké, protože v ten den jsou všude – třeba i v obchodních domech nebo na ulici.