Advent začíná již v neděli. Jaký má význam a které tradice a zvyky se pojí s tímto magickým časem

Pro věřící křesťany je advent obdobím půstu, rozjímání, zklidnění a příprav na vánoční svátky, tedy velkolepé oslavy narození Krista. Obecně jde o čas, který mnozí lidé (i ti, již nejsou výrazně duchovně založeni) využívají k bilancování, konání dobrých skutků, setkávání se s rodinou a svými blízkými.

Tento čas by vás měl inspirovat k tomu, abyste se v každodenním shonu dokázali zastavit, zpomalit a přemýšlet třeba nad tím, čím potěšit či mile překvapit lidi ve vašem okolí a jak pomáhat druhým. Adventní čas je zkrátka připomínkou, že Vánoce nejsou jen o úklidu, hromadě jídla a drahých dárcích, ale hlavně o radosti, harmonii, souznění a lásce.

Advent je období čtyř týdnů před Vánocemi, které má své kořeny v křesťanské tradici a označuje začátek liturgického roku. Je to čas očekávání a příprav na příchod Ježíše Krista, který je symbolem naděje, víry, dobra a světla. Tato příprava by samozřejmě neměla být ve znamení nakupování, ale zejména jde o duchovní rozměr, tedy určité zamyšlení nad vlastním životem, hodnotami a také vztahy.

Slovo advent pochází z latinského „adventus“, což znamená „příchod“ nebo „příjezd“. Advent má své kořeny již v raném křesťanství, tradice očekávání Kristova příchodu se objevila už v 5. století. Podle některých pramenů byl advent původně spojován spíše s přípravou na druhý příchod Krista Spasitele než s oslavou jeho narození. V dřívějších dobách (někdy ale i dnes) drželi lidé v tomto čase půst před začátkem slavnostního vánočního období, které začíná po západu slunce na Štědrý den.

>>>Vánoce 2024: Kdy jsou letos svátky a jak vycházejí prázdniny

Délku adventního období vymezují celkem čtyři adventní neděle. Po čtvrté adventní neděli následují svátky Narození Páně (Boží hod 25. prosince). První adventní neděle je pohyblivá a může připadnout na jakýkoli den mezi 27. listopadem a 3. prosincem, poslední, tedy čtvrtá adventní neděle může vyjít i přímo na Štědrý den, tedy 24. prosince.

Mnohé adventní tradice a zvyky, které se dodržují dodnes, mají svůj původ hluboko v historii a jejich smyslem je příprava na Vánoce, tedy čas radosti a klidu. Mezi nejznámější zvyky patří zapalování svící na adventním věnci, pečení medovníčků, šíření betlémského světla nebo zdobení domácností snítkami jmelí, které má přinášet štěstí a požehnání celému domu. V zemích s keltskou tradicí se k vánoční výzdobě přidává také cesmína či břečťan, které mají ochránit domov před zlými duchy.

Nazdobený adventní věnec se umísťuje obvykle na stůl a jsou na něm čtyři svíčky. O každé adventní neděli se postupně zapaluje o jednu více, první neděli tak hoří jen jediná, druhou adventní neděli se zapalují dvě a tak dále. Podle liturgické tradice mají svíce na adventním věnci specifické barvy, které symbolizují různé duchovní hodnoty.

Tři svíce by měly být fialové a jedna růžová. Fialová je barvou pokání, naděje a očekávání, v liturgii symbolizuje přípravu a hloubku duchovní obnovy během adventu. Fialové svíce se zapalují během první, druhé a čtvrté adventní neděle.

Růžová svíčka se zapaluje o třetí adventní neděli a symbolizuje radost z blížícího se příchodu Ježíše Krista. Někdy se na adventním věnci objevuje ještě pátá svíčka, která je tradičně bílá. Zapaluje se na Štědrý den a oslavuje samotného Krista, jako světlo světa.

>>>Těšíte se na Vánoce? Znáte staré tradice? Otestujte se

Tradice adventních kalendářů pochází z Německa z 19. století, kdy měly malým dětem, ale mnohdy i dospělým zpříjemnit čekání na Vánoce a zároveň symbolicky odpočítávat dny adventu, tedy času příprav na narození Krista. Ty původní měly samozřejmě zcela jinou podobu, než jak je známe dnes. Jednou z podob adventního kalendáře bylo například zavěšování 24 malých obrázků s biblickými výjevy nebo každodenní zapalování svíček.

První tištěný adventní kalendář pochází z roku 1908, kdy jej vytvořil německý nakladatel. Inspiroval se údajně vzpomínkami na své dětství, kdy mu jeho maminka připevňovala na karton 24 malých sušenek, aby odpočítával dny do Vánoc. Adventní kalendáře s otevíracími okénky, jak je známe dnes, se objevily až ve 20. letech 20. století, kalendáře se sladkostmi nebo malými dárečky se začaly prodávat až po druhé světové válce.

V současnosti mají nejrůznější podoby, k sehnání jsou kalendáře s čokoládou a bonbony, kosmetikou, hračkami nebo dokonce parfémy či šperky. Původní myšlenka je ale stále zachována, tedy zkrátit čekání na Vánoce a každý den se těšit na malé překvapení.

>>>Kde naděluje dárky čarodějnice a kde se vzal stromeček aneb Co o Vánocích možná nevíte

Perníčky o adventu nejsou jen oblíbeným voňavým cukrovím, ale také připomínkou starodávných zvyků. Pečení medových perníčků před Vánoci je tradice, která má historický i symbolický význam. Perník je jedním z nejstarších sladkých pokrmů, jeho kořeny sahají až do středověku. Už tehdy byl vyráběn z mouky, medu a koření, což byly drahé a velmi vzácné suroviny.

Perníčky byly považovány za luxusní pochoutku, která se připravovala především při významných příležitostech, a často se vykrajovaly ve tvaru hvězd, srdcí nebo zvířat, což odráželo biblické příběhy, například hvězdu betlémskou nebo zvířata v betlémské stáji. Pečení bylo svátkem a rituálem, kterého se účastnily celé rodiny, jež společně sdílely radost a posilovaly vzájemné vztahy.

Kdy začít péct perníčky? Nejlépe právě teď, jelikož právě čtyři adventní týdny jsou dobou, kterou potřebují k tomu, aby krásně zvláčněly a změkly.

Betlémské světlo je plamínek, který je každoročně zapalován v jeskyni v palestinském Betlémě, v místě, kde se podle křesťanské tradice narodil Ježíš Kristus, a následně se šíří do celého světa jako krásný symbol míru, naděje, světla a lásky. Tradice betlémského světla vznikla v Rakousku v roce 1986, dnes tento „věčný plamen“ rozvážejí po Evropě i dalších zemích světa především skautské organizace i další dobrovolníci.

Betlémské světlo má připomínat a oslavovat Kristovo narození jako příchod světla a lásky do světa. Dodnes symbolicky spojuje lidi různých národů a kultur. Tato tradice je i u nás velmi oblíbená, mnoho lidí si o adventu přichází s vlastní lucerničkou pro svůj plamínek a odnáší si jej domů, kde ho udržují během celých vánočních svátků.

Určitě i ve vašem okolí najdete organizaci, která betlémské světlo dováží. Někde je k dispozici v kostelích, rozdává se na náměstích v rámci vánočních trhů, některá města pořádají dokonce zvláštní akce spojené s předáváním betlémského světla.

Stoupání na sekeru, házení pantoflem a další méně známé štědrovečerní zvyky