Vadí vám mléko? Možná máte laktózovou intoleranci

O tom, zda pít, nebo nepít mléko, se dnes hodně mluví, stejně jako o různých potravinových nesnášenlivostech a alergiích. Rozhodně se ale nejedná o nic nového: laktózovou intoleranci popsal již slavný Hippokrates. Dnes jí v rámci Evropy trpí každý šestý člověk a v Asii, Africe i Americe se týká až 95 % původních obyvatel. S nesnášenlivostí mléka se potýká i mnoho celebrit, třeba herečka Anne Hathaway (37), zpěvák Lionel Richie (70) nebo seriálová Phoebe Lisa Kudrow (56).

Trápí vás časté nadýmání a bolesti břicha nebo vám k průjmu stačí ranní šálek kávy s mlékem? Možná se laktózová intolerance týká i vás. Nejde o nijak vážný problém. Nesnášenlivost je v dospělosti vlastně přirozená: mléko je původně určeno jen pro mláďata, proto po narození tráví savci laktózu (= mléčný cukr) bez potíží, ovšem s věkem se to u mnoha lidí zhoršuje.

O nemoci se mluví, jen když je neschopnost strávit mléčný cukr vrozená a objeví se u novorozenců, to je však mimořádně vzácné. Existuje i sekundární intolerance, která je způsobena narušením střevní činnosti (např. celiakií, infekcemi či užíváním antibiotik). Když se zažívání normalizuje, je velká naděje, že potíže zmizí.

I když je často zaměňována s alergií na mléko (mléčnou bílkovinu), laktózová intolerance není alergie – jedná se o problém zažívacího traktu. Neschopnost strávit mléčný cukr způsobuje nedostatek enzymu laktáza, který laktózu štěpí. Organismus si enzym vyrábí v tenkém střevě, jenže časem se produkce snižuje. Deficit se pak může projevit jako intolerance laktózy: nerozštěpený mléčný cukr ve střevech kvasí a způsobuje různé nepříjemnosti. Nejčastěji jsou to průjmy s nakyslým zápachem, nadýmání, křeče, nevolnost, zvracení i zácpa. Objevuje se i svědění, otoky, kašel, rýma, dušnost, bolest hlavy, vředy v ústech, únava, bolest svalů a v krku.

Máte podezření, že je špatné trávení laktózy i váš problém? „Zjistíte to jednoduše. Na dva až tři týdny vysaďte potraviny, které obsahují laktózu. Asi po týdnu by měly obtíže ustoupit nebo se zmírnit. Poté začněte do jídelníčku přidávat v malých dávkách mléčné výrobky postupně až po mléko a sledujte, kdy se objeví obtíže,“ radí MUDr. Petr Tláskal z FN Motol. Při testu myslete na to, že laktóza je ve všem, kam se přidává mléčná složka (třeba v čokoládě), a bývá i v lécích.

Pokud se domněnka potvrdí, můžete si ji ověřit u lékaře, který má několik možností, jak laktózovou intoleranci odhalit: dechový test, vyšetření vzorku stolice, zjištění hladiny cukru v krvi po konzumaci laktózy, případně i endoskopické vyšetření.  

Jestli vám mléko nedělá dobře, prostě ho nepijte. Někdy však stačí snížit dávky mléčných pochoutek a rozdělit je do více denních porcí. Navíc existují i takové, které vám potíže patrně dělat nebudou. Skoro nulový obsah laktózy mají tvrdé či zrající sýry, málo jí je v másle. Lépe se tráví i zakysané mléčné výrobky, neboť obsahují baterie, které usnadňují štěpení laktózy. Pomáhá také nejíst potraviny s laktózou nalačno, přínosná jsou i probiotika. Nadto lze koupit výrobky bez laktózy nebo s jejím sníženým obsahem a také kapky s obsahem enzymu laktáza. Každý si musí vyzkoušet, co mu vyhovuje.

Výrazné omezení mléčných výrobků má i stinné stránky. „Nejčastějším problémem je nedostatečný přísun vitaminů a minerálů obsažených v mléce, zejména vápníku. Mléčné výrobky pokrývají příjem vápníku až ze 70 procent. Pokud je ho ve stravě nedostatek, je vhodné užívat léky či doplňky,“ říká Jana Hrbková z Nemocniční lékárny FN Brno. Vše se dá dohnat i nemléčnými zdroji vápníku, jako je třeba kapusta, fíky nebo tofu.

Víte, proč je dobré (ne)pít mléko?