V pračce se daří bakteriím: Jak se vyhnout nemocem?

Tak schválně, kdy jste naposledy čistili pračku? Pračce byste se měli podívat na zoubek přibližně jednou měsíčně. Přežívají v ní totiž bakterie a plísně. O tom, že si v ní udělaly domov, může vypovídat například nepříjemný zápach, který z ní vyvane po jejím otevření a drží se i na prádle. Tak daleko to nenechte zajít.

Problém je zejména praní na nižší teploty, to sice šetří energii i oblečení, ale není tak účinné v odstraňování bakterií. Proto se v pračce i na oblečení může držet například bakterie E. coli, která způsobuje průjmová onemocnění nebo záněty močového měchýře, Salmonella, která způsobuje infekční průjmovou salmonelózu, nebo Staphylococcus, ten je zodpovědný například za infekci močových cest. 

Podceňovat to vám neradíme. Mikrobiolog Charles Gerba se na výskyt bakterií v pračkách zaměřil a E. coli našel v deseti ze sta praček. Nebezpečí vzniká hlavně u lidí s otevřenými ranami nebo infekcemi. A o tom, že v sobě nějakou máte, nemusíte nějaký čas vůbec vědět. Hlavním důvodem, proč čistit pravidelně pračku, je tedy prevence.

Většinou pereme na 30 nebo 40 stupňů, tedy při teplotách, které nezabijí všechny bakterie. Jednou měsíčně tedy vyperte něco na 90 nebo aspoň 60 stupňů, například ložní prádlo – kromě toho, že vyčistíte pračku ještě zničíte roztoče. V případě, že nic na praní ve vysoké teplotě nemáte, zapněte pračku na prázdno.

Na vyšší teploty byste měli prát také vždy, když jste nemocní. Pokud víte, že jste nějak oslabeni, mělo by být samozřejmostí prát prádlo na teploty vyšší než 60 stupňů, aby se zabránilo přenosu nebezpečných patogenů. Prádlo nemocného je také potřeba prát zvlášť, aby se nenakazili ostatní členové rodiny. V takovém období také raději všechno prádlo žehlete, vysoké teploty bakterie spolehlivě zahubí.

Pozor by si měli dát také lidé, kteří mají často návštěvy. V takovém případě je třeba prát například ručníky na ruce častěji a při vyšších teplotách.

Spodní prádlo, na kterém nejraději E. coli ulpívá, perte, pokud to jen trochu jde, zvlášť. A samozřejmě po dokončení cyklu vždycky prádlo ihned vyndejte a pověste, nenechávejte ho mokré uvnitř.

I pračky, které jsou vybaveny samočisticími programy, byste měli nechat aspoň jednou měsíčně běžet na 60–90 stupňů. Při té příležitosti pokaždé pračku zevnitř i zvenku umyjte. Existují speciální přípravky, které vám pomohou zbavit se případných usazenin. Použít můžete také bílý ocet s trochou jedlé sody.

Zaměřte se zejména na gumové těsnění, tam to mají bakterie rády. Se špatně dostupnými místy vám pomůže zubní kartáček. Vaší pozornosti by neměl ujít ani filtr, který zachytává nečistoty. Ten se nachází ve spodní části pračky, jeho vyšroubování je jednoduché. Jen pozor, mějte připravený hadr, z filtru vyteče zbytková voda.

Je také důležité nechat pračku větrat. Tedy nezavírat ani dvířka, ani dávkovač pracího prostředku a aviváže. Vlhkost totiž bakteriím přeje.

Jaké další opatření je třeba přijmout, aby se zabránilo šíření bakterií? Poohlédněte se po pracím prostředku s obsahem bělidla, ale pozor na jeho složení. Neměl by obsahovat chlornan sodný, který může měnit barevné odstíny prádla. Mnohem lepší jsou bělidla na bázi peroxidu vodíku. Mají dezinfekční schopnosti a přidávají se k běžnému pracímu prostředku. Použít se dají i u barevného prádla.

A ještě se pro jistotu podívejte, jak si můžete sami pomoct s ucpaným odpadem.