Rajčata pravidelně kontrolujte, brambory chraňte před plísní. Jak v červnu pečovat o zahrádku

V červnu si na zahradu udělejte čas. Nepotřebujete žádný speciální zahradnický plán, ale nenechte ji napospas. Občas se kolem záhonů projděte a zkontrolujte počínající úrodu. Sklízejte jahody a saláty, zalévejte a pečujte o rostliny, které to potřebují. V tomto období jsou to zejména rajčata, papriky nebo brambory. Jak se o ně správně starat, aby nechytly plíseň, a jak na případné škůdce?

Od půlky května jsou rajčata a papriky už venku, rostou a sílí, a právě teď začínají také kvést. Rajčata pravidelně kontrolujte a jak porostou, převazujte je k tyčkám podle potřeby. U tyčkových rajčat (nikoli keříčkových) nezapomeňte vylamovat postranní výhony, které by rostlinu oslabily a plodů by bylo o to méně. Odstraňte i spodní listy a také listy, které by později bránily dozrání plodů.

Rajčata potřebují pořádnou zálivku. Vodu lijte vždy přímo ke kořenům, nikdy ne na listy, akorát byste si zadělávali na plísně. Lehce zalévat je můžete každé ráno či večer, nebo ob den vydatněji. Jednou za pár týdnů jim dopřejte zahradnickou lopatku hnoje.

Podobnou péči věnujte i paprikám. Pečlivě je vyvazujte, ať mají o tyče vždy dobrou opěru. Odstraňujte přebytečné odnože a suché listy. Kontrolujte, jakým směrem rostou plody, pokud dovnitř keříku, opatrně je nasměrujte ven – nebudou pak zdeformované. I papriky můžete přihnojovat, a ačkoli nepijí tolik jako rajčata, i ony se neobejdou bez zálivky. Protože papriky koření jen do hloubky asi deseti centimetrů, zalévejte je klidně každý den.

Bramborám, které jste vysazovali někdy koncem dubna nebo začátkem května, už se nad povrchem objevuje zelená nať. A daří se i plevelu. Vytrhejte ho a k bramborám přihrňte zeminu – prospěje jim to a úroda bude o to větší.

Pokud je velké sucho, brambory zavlažte. Pokud je naopak deštivé a teplé počasí, může bramborovou nať napadnout plíseň – to se pak objeví šedočerné skvrny a úroda je v ohrožení. Jak je bránit? Brambory se často preventivně přihnojují dusíkem, ale pokud to s ním přeženete, budou opět náchylnější k plísni. Když to nezabere, nezbývá než sáhnout po chemii, pomáhají přípravky s měďnatým fungicidem.

Ohlídejte si také mandelinku bramborovou, která okusuje natě. Na většinu chemických postřiků jsou už odolné, takže nejúčinnějším nechemickým opatřením je její ruční sběr. Ale jak se jich pak zbavit? Nechte je zahynout v uzavřené skleničce. Kromě ní je dalším škůdcem háďátko bramborové. Proti tomu pomáhá vysadit do bramborového pole pár sazenic afrikánů (aksamitníků). A co ještě stihnete zasadit, abyste sklidili do podzimu?

Jestliže máte po sklizni první jarní zeleniny, třeba špenátu, ředkviček nebo salátů, volné místo využijte například pro červenou řepu. Vyberte pro ni kypřejší záhon a slunné nebo polostinné stanoviště. Semínka vkládejte do řádků, mezi nimiž je asi pětadvacet centimetrů. Mezi semínky pak nechte asi deset centimetrů. Stejným způsobem vysévejte i černou ředkev.

Ještě pořád můžete vysévat okurky. Dařit se jim bude hlavně na vyvýšených záhonech a na slunném místě. Zeminu obohaťte o pár zahradnických lopatek kravského nebo koňského hnoje. Okurky zalévejte klidně každý den – nejlépe brzy ráno nebo po západu slunce.

Na podzim se můžete také těšit na zelí, zimní pór, růžičkovou kapustu nebo listový salát. U salátu zvolte odrůdy pro celoroční pěstování a vyberte pro ně raději polostín. Letní slunce by je totiž zbytečně hnalo do květu – to pak bývají hořké. To samé platí i pro výsev rukoly, špenátu nebo jiné listové zeleniny. Na volná místa vysejte třeba i oblíbený hrášek.

Příroda je teď bujná a štědrá na bylinky, které léčí i chutnají. Trhejte a sušte bezový i lipový květ, vyrábějte sirupy i bylinkové čaje.