Utekl mi. Za chlapem!

Opravdu se to stává! I vzorný manžel a otec může po letech přijít s šokující informací: Miláčku, jsem gay! A můžete se stavět na hlavu, zkoušet bojovat, můžete být hysterická, můžete plakat, křičet a nadávat, ale s tímhle toho moc nenaděláte. Takto podvedená žena má jedinou možnost  – smířit se s tím!

Všechno fungovalo skvěle. Jana a Martin byli manželé už spoustu let, brali se hned po maturitě. Byla to taková ta školní láska, která vydržela, a ani svatba a další léta společného života na tom nic nezměnily. Ti dva si prostě rozuměli a dokonce začali přemýšlet o založení rodiny. Kupodivu Jana byla ta, která trochu otálela. A tak se dohodli, že to ještě rok nechají být. „Díky bohu, že jsem si ten odklad tehdy vybojovala,“ začíná Jana vyprávět.

Během jednoho roku totiž začal její vztah s Martinem tak trochu skřípat, tedy hlavně v posteli. „Sexu bylo méně a tak nějak z něj vyprchávala jakákoli vášeň. Tedy Martin nikdy nebyl nijak extrémně náruživý, ale teď už to bylo skoro jak z povinnosti,“ popisuje Jana. Tu samozřejmě napadlo, že jde o jakousi krizi vztahu, a tak na Martina udeřila. A dostala odpověď, kterou ani ve snu nečekala. „Nemám žádnou milenku, ani nejde o krizi. Jsem gay, mně se líbí kluci, promiň,“ řekl jí Martin.

Janě bylo v tu chvíli všechno jasné včetně toho, že tenhle vztah zachránit nepůjde. „Byla jsem z toho hrozně špatná, chápala jsem to jako totální zradu. Proč si mě bral? Proč se mnou chtěl dítě? Proč ze mě dělal blbce?,“ popisuje Jana, co se jí honilo hlavou. Rozvod byl nevyhnutelný.

Nějakou dobu nemohla Jana na Martina ani pomyslet, natož ho vidět. Tenhle podvrh mu nedokázala odpustit, nenáviděla ho. Ale čas nakonec všechny rány zhojil. Jana si našla nového partnera, s nímž si pořídila dítě. Martin si také našel přítele a je spokojený. A stali se z nich přátelé. Došlo jim, že si vážně dokonale rozumí.

Podle psychologů je příběh Jany a Martina dokonalou ukázkou nejlepšího řešení této nepříjemné situace. Ale dost často mají ženy s tímhle druhem „nevěry“ problém. „Cítí se zrazené, podvedené a využité. Viní se z toho, že selhaly jako ženy. V případě nevěry se ženou existuje reálná sokyně, ale bojovat s mužem je těžké,“ vysvětluje psycholožka Lenka Čadová.

Také se ptají, proč na to jejich partner přišel tak pozdě? Odborníci se shodují, že být homosexuál už není ostuda, společnost se gayům čím dál více otevírá, takže přiznat si to je poněkud lehčí a „opozdilců" ubývá. Přesto se to ne každému podaří zjistit včas. „Ujasnění sexuální orientace je procesem zrání a růstu. Bohužel jen málo lidí se samo sebe ptá, ,kdo jsem',“ říká Lenka Čadová. Co tedy dělat?

V případě, že partner zjistil, že je gay, nemá jakýkoli boj význam. A tolerovat partnerovi občasné „výlety za kamarádem“? To už vůbec ne, i kdyby ve vztahu byly děti. Základem dobrého vztahu je láska, důvěra, ale také sex. Nic „napůl“ nefunguje! „Jedinou možností je postavit se tomu čelem a vědomě tomu čelit,“ připomíná Lenka Čadová. A ani není dobré důvod rozchodu tajit před přáteli a rodinou. Právě jejich pomoc může být totiž důležitá. Na problémy a smutky není dobré být sám!

Ne vždy se ale jedná o stav, kdy je muž pevně přesvědčen o své homosexualitě. Sex s mužem mohl být jen experimentem ze zvědavosti. „Nic to neznamená, byl to jen úlet," slyší pak podvedená žena. A co taková bisexualita? Tedy případy, kdy muži chtějí žít se ženou, mít rodinu a fungovat v ní, ale částečně je přitahují i muži.

Tyto případy nemusí nutně vést k rozchodu, ale i tak to ženy málokdy ustojí. Opět je tu totiž problém s neexistující sokyní a dost často nedůvěra, že se vážně jednalo „jen" o úlet. Podle odborníků většinu žen neustále hlodají nejistoty a otázky, zda přeci jen jednou jejich partner nezjistí, že je víc na kluky, než na holky.

V takové chvíli je na místě navštívit odborníka, který by mohl pomoci s ujasněním pozic a představ obou. Žít ve vztahu plném obav a nejistot totiž nakonec zničí oba. Žena se trápí, je podezřívavá a i bezvýznamné posezení s kamarádem pro ni může znamenat důvod k žárlivosti. Muž se pak cítí jako v kleštích, je neustále v podezření, nikdo mu nevěří. To pak stejně vede k úniku a je vlastně jedno, zda tím únikem nakonec bude jiná žena či jiný muž.

A ještě o mnoho složitější to samozřejmě bývá v případech, kdy jsou ve vztahu děti. Tohle totiž není běžný rozvod a je nečeká seznamování s tatínkovou novou přítelkyní, ale přítelem. Pozitivní je snad jen to, že dnešní doba už není tolik puritánská a homosexualita je obecně přijímaným faktem. Nejdůležitější je být k dětem otevřená a upřímná (samozřejmě s ohledem na jejich věk).

„Je potřeba o tom mluvit, nedat prostor ke spekulacím a dohadům. Vše musí být vysvětleno, na každou otázku musí dítě dostat odpověď,“ upřesňuje Lenka Čadová. A hlavně je třeba dětem zdůraznit, že nepřicházejí o otce, že tatínek je vždy a za všech okolností v prvé řadě jejich tatínkem!

Co tomu říkáte, milé čtenářky? Dovedete si to vůbec představit? Nebo se vám něco podobného stalo? Podělte se s námi o vaše názory v diskusi pod článkem!