Článek
„Ten Němec, který schovává věci“ nebo „rakovina paměti“. Obojí označuje jednu z forem demence známou jako Alzheimerova nemoc. Ta oslabuje pokles poznávacích funkcí mozku, jako je myšlení, paměť a úsudek.
Které rizikové faktory můžete změnit?
Alzheimer se začíná projevovat zhoršením krátkodobé paměti, pokračuje problémy s vyjadřováním a rozhodováním. Nemocný nedokončuje myšlenky, je zmatený, postupně dochází k celkové změně osobnosti a postižený se o sebe nedokáže postarat. Proč nemoc vzniká, zatím vědci nevědí, znají ale rizikové faktory. Které se dají ovlivnit?
1. Osamělost
Osamělost a sociální izolace souvisejí s úzkostmi, které se mohou rozvinout v depresi. A ta souvisí s alzheimerem hned v několika ohledech: může být rizikovým faktorem, časným příznakem, nebo obojím. Udržujte proto kontakty s blízkými a neuzavírejte se do sebe – spojíte tak příjemné s užitečným.
2. Nevhodná strava
Biochemička a odbornice na výživu Michaela Bebová upozorňuje, že ačkoliv na Alzheimerovu nemoc dosud neexistuje lék a není známa její příčina, stále častěji se v různých vědeckých studiích ukazuje, jakou moc může mít celková změna životního stylu. Ta zahrnuje zdravý jídelníček se spoustou zeleniny a ovoce, dostatek pohybu a kvalitního spánku a celkovou práci na duševním zdraví.
„Zdravá strava může vést ke zlepšení hyperglykemie, snížení systémového zánětu, ke zdravé hmotnosti, ale i k ozdravění stavu cév,“ vysvětluje. Správný jídelníček tak významně snižuje rizikové faktory, které hrají v rozvoji alzheimera velkou roli.
3. Alkohol a kouření
Alkohol způsobuje odumírání mozkových buněk a mozek je tak náchylnější k poškození Alzheimerovou demencí. Bezpečnou dávku alkoholu doporučit nelze, za zdravotně přípustnou jsou pro muže považovány dvě sklenky a pro ženy jedna denně. Někomu však škodí i nízké dávky alkoholu. Další kapitolou je kouření, které zvyšuje nejen riziko onemocnění srdce, ale i mozku.
4. Úrazy hlavy
Těžká nebo opakovaná zranění hlavy mohou riziko rozvoje alzheimera také zvýšit. Buďte na sebe opatrní, neriskujte a při sportech, při nichž to lze, chraňte hlavu helmou.
5. Duševní pasivita
Lidé, kteří mozek využívají aktivně (čtou, píšou, luští, malují, řeší hlavolamy, skládají puzzle nebo se věnují on-line kognitivnímu tréninku), jsou proti nemoci odolnější. A to se vyplácí i v případě, že alzheimer nakonec přece jen nastoupí. „Budují si totiž takzvanou kognitivní rezervu. Pokud nemoc propukne, mohou díky tomu určitou dobu degenerativní proces kompenzovat,“ vysvětluje profesor Aleš Bartoš z 3. LF UK.
Které rizikové faktory změnit nemůžete?
Odborníci potvrzují, že faktory související s životním stylem se ovlivnit dají. U jiných to však není možné. Souvisejí totiž s přirozeností a člověku byly dány do vínku již při narození.
1. Věk
Alzheimer není normální součástí stárnutí. Je ale pravda, že s vyšším věkem roste riziko propuknutí: většinou se objevuje u jedinců starších 65 let.
2. Pohlaví
Stále není zcela jasné proč, ale u žen je riziko rozvoje alzheimera vyšší než u mužů. Důvodem může být skutečnost, že průměrně žijí déle než muži a že se jim během stárnutí mění hladiny hormonu estrogenu.
3. Genetika
Roli genů vědci také ještě úplně nerozumějí. Ví se ale, že choroba se dědí jen asi ve 2–5 procentech případů. Odborníci také identifikovali tři genetické mutace, které alzheimera přímo spouštějí. U lidí, kteří jednu z nich mají, se může nemoc vyvinout již před 65. rokem. Má-li mutaci rodič, existuje u dítěte až 50procentní šance, že se nemoc vyvine také.