Článek
Uštvaná matka je a vždy byla vyfabulovaná postava. Osobně ji moc neznám, ale vždy mi byla velmi blízká. Svým osudem, se svými dvěma dětmi a zvláštním pohledem na svět se mi vpila do kůže. Byly chvíle, kdy jsem měla pocit, že i já jsem skutečně uštvaná. Psát jejím perem a vymýšlet nové a nové články mě neskutečně naplňovalo a bavilo. O to víc, když jsem měla možnost číst reakce různých lidí. A ať už byly kritické či pochvalné, všech si moc vážím a díky za ně.
Byla bych ráda, kdyby články o strastech jedné matky splnily účel, pro který byly určeny. Byla jím díra v nás všech, která se vyhloubila kvůli uspěchané době. Z mnoha tváří a životů se vytrácel nadhled, smích a optimismus. Tohle nám v naší zemi skutečně chybí. Všem. A já doufám, že jsem vám svou sebeironií, sarkasmem a nadhledem zpříjemnila středeční rána.
Nechtěla jsem se schovávat pod masku dokonalosti. Přestože spousty příběhů byly vymyšlené, mnohé z nich stojí na pevných základech mých skutečných prožitků a nestydím se za ně. Ba ani za to, že si občas nevím rady s výchovou. Neporodila jsem krabici s tlakovým hrncem a návodem uvnitř. Dala jsem život dvěma bytostem, ke kterým návod nebyl. A já s nimi stejně jako miliony matek bojuji dnes a denně.
Jistě mě v budoucnu čeká mnoho dalších prekérních situací, o kterých bych vám mohla psát. Z Uštvané matky se ale v posledním půl roce stala matka Zaměstnaná. A přesto, že je mi to velmi líto, musím se s vámi rozloučit a dát prostor něčemu novému, co vás doufám zaujme.
Ještě jednou vám tedy děkuji za každou středu, kterou jsem se vám pokoušela zpříjemnit. Mnohdy jste ji naopak zpříjemnili vy mně svými komentáři. Děkuji všem, kteří věnovali čas tomu, aby mě zkontaktovali, ať už proto, že mi chtěli vynadat nebo proto, aby blíže poznali, kdo jsem. Díky tomu jsem získala mnoho přátel, kteří jimi (jak pevně věřím) zůstanou i nadále. V neposlední řadě patří můj dík i redakci za více než dva roky bezproblémové spolupráce.
Přeji vám všem, abyste uspěli v boji se svými dětmi a vychovali je nejlépe, podle svých představ. A se slovy písně kapely Kryštof – „bez konců prostě nejde začít od začátku“ – se s vámi loučím.
