Článek
Pro tento článek jsem se donutila nastudovat vše, co puberťáky v dnešní době zajímá, a nebyl to úkol jednoduchý. Zkoumat puberťáky je totiž náročnější než výzkum obsahu vláknin velrybího trusu. Vyhledala jsem si tedy, co je to iPod a iPad (rozdíl v tom moc nevidím, ale budiž). Taky jsem se snažila pochopit mluvu našich „skoro“ dospěláků. To bylo něco šíleného pro člověka, který se vyžívá v kráse českého jazyka.
Může mi někdo vysvětlit, proč se slovo nevím začalo psát jako „nwm“? Ještě k tomu s dvojitým vé? Prozkoumat sociální sítě problém nebyl, v tom jsem zdatná, s počítačem jsem kámoška, televizi jako dekoraci taky mám. O jídle taky něco málo vím (občas jím). To jsem asi vyjmenovala všechno, co ta naše zlatíčka zajímá. Samozřejmě cokoli z výše jmenovaného je důležitější než vy, matka, co „prudí“ nebo nedej bože nějaké povinnosti.
Neporadím vám, jak na ně. Vlastně vám nebudu radit vůbec. Ale nějaký nápad bych měla. Pokud meškají děti s příchodem domů více než hodinu, zkuste poslat sms ve znění: „TWL gde si. Checkám Tě. Mutr.“ Tomuto jazyku porozumí a možná se dočkáte ocenění, že jste hustokrutá. Být hustokrutá nebo úpa úža (úplně úžasná – pozn. autora) je nejvyšší ocenění, kterého můžete dosáhnout. Dosáhnete ho i zdvojnásobením kapesného, ale to se vám z dlouhodobého hlediska značně prodraží.
Pokud chcete být svým dětem blíž nebo se například dozvědět, co jste měli včera k večeři (přesto, že jste to nejspíš sama vařila) nebo na které party byl váš drahoušek, doporučuji zaregistrovat se na Facebook. Rozhodně si tam nedávejte svoji naskenovanou fotku z občanky, a už vůbec ne jejich fotky, když byly ještě mimina, to budete úplně „out“. Taky nedoporučuji žádat vaše děti, aby vás označily jako svou matku. Už tak dva roky totiž tvrdí, že jsou adoptovaní.
Určitě svého adolescenta takřka celý den nevidíte, a když už fyzicky doma je, vidíte jen jeho zátylek, neboť je přilepen na obrazovce počítače, televize či k jiné technické pomůcce. Můžete si tedy na této sociální síti do nekonečna prohlížet jeho obličej opravdu zblízka a z několika úhlů. Dozvíte se, že má vaše dospívající dcera nové průhledné tričko a že vašemu synovi minulý víkend rozhodně nebylo špatně z vašeho ražniči. Facebook je vážně perfektní práskač.
Taky si jednoho dne budu muset najít syna na sociální síti, abych věděla, s kým randí. Taky mi jednou bude smutno po těch „malých“ dětech, které mi o všem vyprávěly. Taky si jednoho dne uvědomím, že jsou radši, když mlčím.
Ale stejně si teď naivně říkám, že jejich pozornost upoutám vždy. Vypojím kabel od televize nebo od internetu, zbavím se mikrovlnky a vyprázdním lednici, na školní brašnu jim připnu odznak s nápisem „miluju mámu“ a nikdy je nepřestanu líbat, když mě budou opouštět, i kdyby vedle nich stála celá třída.
Moje v budoucnu plivající šestnáctiletá opiercingovaná dcera bude vždy moje malá princezna a můj osmdesátikilový devatenáctiletý syn bude vždy můj malý chlapeček.
