Nejlevnější bydlení? Pod zemí!

Shora vypadají jako zelená nebo kvetoucí louka, která volně splývá s krajinou – tedy až se květiny na pomyslné střeše více rozrostou. Až zeleň ještě více povyroste, budou z ní z celého bytového domu prosvítat jen zídky z kamene a okna. Narážím na to, že zepředu rychle zjistíte, že pod tou zemí se bydlí. A jak!

Než jsem do Horních Počernic, kde se unikátní bytový dům zahrnující pět samostatných bytů (či neoficiálně domů) nachází, dorazila, myslela jsem si, že prostory budou zahaleny do pološera. Překvapilo mě, kolik světla proniká do interiéru. Je to bezesporu díky proskleným tabulím dřevohliníkových oken s izolačními trojskly, které jsou v každé hlavní místnosti všech pěti bytových jednotek. Jejich majitelé měli různé požadavky, a tak ani jeden byt není dispozičně totožný. Všechny ovšem mají dvě koupelny a obývací pokoj částečně oddělený od kuchyně příčkou.

Další překvapení mě čekalo uvnitř, kde mě uvítala sympatická majitelka. Moderně zařízený interiér skvěle ladil nejen barevně, ale doplňoval netradičně řešené prostory a příčky. V obývacím pokoji, ložnici a jedné z koupelen jsem narazila na stěny, které měly tvar lichoběžníku. Napadlo mě zeptat se, jestli s tím neměli majitelé, kteří tu bydlí od listopadu loňského roku, problém, ale odpověď zněla: "Žádný problém, zvykli jsme si." Všechno tu mělo své místo. Jak mi pak můj průvodce Jan Konhefr prozradil, firma ráda poradí novým uživatelům domů a bytů, jak zařídit interiér, aby se dosáhlo ještě větších úspor za energii.

Domy nepatří k nejlevnějším, ale nabízí opravdu nejmodernější technologie, díky kterým následně ušetříte po zbytek života, a to nezanedbatelné částky. Porovnejte si samy, tyto stavby, protože jsou umístěny pod zemí, nabízejí stálejší, a tedy příjemnější mikroklima po celý rok (okolo 21 stupňů). Běžné náklady na provoz domu o velikosti zhruba 120 m2 na topení a ohřev vody jsou kolem 250 korun měsíčně, zatímco u klasického domu se vyšplhají do tisíců.

Všech pět bytů má společné tepelné čerpadlo, neboť tepelné ztráty jsou tak nízké, že by se nevyplatilo, aby měl každý své. V bytové jednotce je pak samostatná rekuperační jednotka, kterou si majitel řídí sám, a ve všech místnostech je podlahové topení. Nepotřebujete ani žádnou chladicí jednotku (klimatizace, větrák), pokud nevětráte okny, přičemž cirkulaci vzduchu zajišťuje nasávací zařízení umístěné v blízkosti oken a zmíněná rekuperační jednotka.

Krizové bývají prý pouze dva měsíce v roce, a to v létě kvůli vysokým venkovním teplotám. Teplo se dostává větráním okny do domu. Pokud vám ale postačí večer rychle vyvětrat, do rána se dům pěkně vychladí, a v noci se dobře spí, libuje si Jan Konhefr ze společnosti Konhefr, stavby a interiér, která se právě specializuje na využívání alternativních zdrojů energie. Nad dřevěnou terasou ční speciální kšilt, který chrání interiér před vnikem přímého slunce a tepla v letních měsících. V zimě naopak, když je slunce níže, nechá jeho paprsky vstoupit záměrně dovnitř.

Při stavbě se myslelo na detaily. To potvrzuje i veliký prostor pro vestavnou šatní skříň. Žádné nákupy už nebudou překážkou! Potěšila mě i speciální místnost na pračku a sušičku, vůbec neruší svým hlukem. V místnostech, kde nejsou okna (kuchyň, koupelny...), jsou světlovody, kterými proniká spousta denního světla. Nezapomnělo se ani na údržbu zahrady – zahradní domek je skvěle zapasovaný do tvaru přilehlé zahrádky o rozloze cca 150 m2 (u krajních bytů). Ke všem bytům patří i garážové stání, společná chodba opatřená taktéž světlovody a sklep, takže úložných prostor je tu opravdu hodně. Pak už postačí jen pár kousků nezbytného nábytku a nemusíte si dělat starosti s kdovíjakým uklízením. To, že máte nad hlavou bezmála metr zeminy, která mimochodem úžasně izoluje, vás rozhodně trápit nebude.

Podzemní dům lze postavit i samostatně. Podmínkou je pouze jižní svah pozemku, ideálně s kopcovitým rázem. Lze jej ale postavit i na rovině a svah třeba pouze simulovat. Podobně to udělal i první majitel podzemního domu v Praze 5, Řepích. I když ten jeho vypadal trochu jinak, také perfektně splynul s krajinou. Podzemní domy se staví už po celé republice. Nejvíce jich je v současné době v Chlumu u Zlína, kde působí předsedkyně Občanského sdružení Zelené bydlení, které zaštiťuje domy chráněné zemí, Helena Frkalová. Začínají být ovšem vyhledávaným artiklem zájemců, kterým životní prostředí a úspora energie nejsou lhostejné. Patříte mezi ně?