Uražená sousedka nebo babička? Děti tohle umí!

Malé děti bývají upřímné, ty větší zase někdy pořádně drzé. A když si navíc před potomky nedáváte pozor na pusu, ledacos odposlechnou a použijí to v tu nejméně vhodnou chvíli. Jaké trapasy připravují děti svým rodičům?

Sousedka Zuzaniny rodiny jako by byla z jiné doby. „Vzpomínám si z dětství, jak všechny starší ženy nosily fialové přelivy na vlasech. Sousedka je jediná, u které to ještě vídám,“ popisuje Zuzana s tím, že nedávno byly sousedské vztahy málem nabourány.

Velkou láskou malé Karolínky jsou barevné figurky poníků s bohatou a barevnou hřívou. A když rodina ráno vyrazila do školy a do práce, bylo na trapas zaděláno. „Kája se jako smyslů zbavená vrhla k sousedce a začala na ni hulákat, že vypadá jako fialový poník a strašně si chtěla na její fialové vlasy sáhnout. Ona před ní couvala a byla velmi znepokojená,“ směje se Zuzana. Pokusila se sice sousedce poníkovou story vysvětlit, nejspíš ale situaci ještě zhoršila. „Vypadala uraženě. Teď jsme ji několik dní neviděli, tak ani nevím, jestli nám odpustila,“ uzavírá Zuzana.

Tatínek devítileté Kačky byl poslední rok dost nemocný a hodně zhubl, a tak, když se mu udělalo lépe a ztracená kila začal zase nabírat, ho všichni chválili, jak prý se spravil a dobře vypadá. „Proběhly ty klasické věty: Ty ses zakulatil, tobě se dobře vede a ty jsi kulička a podobně. Všechny samozřejmě myšlené v dobrém,“ popisuje Michal.

Když přijela na návštěvu jeho maminka, která do Prahy jezdí zdaleka jen dvakrát do roka, Kačka ji běžela přivítat. „Máma přibrala, a to dost nápadně. Ale vždycky byla na váhu háklivá, tak bych jí nic neřekl.Jenže Kačka uplynulé měsíce slyšela jen samou chválu na moje tloustnutí, tak myslela, že to babičce taky zalichotí. A tak jí hned řekla babička kulička a podobné hlášky,“ popisuje Michal. Babička to ale s humorem nevzala, urazila se. „Vrčela na nás celý pobyt,“ říká Michal.

Babičky a vnoučata mívají ale často i společná tajemství. Jaká třeba?

Že by si rodiče měli dávat doma pozor na pusu, dokládá trapas, který způsobil malý Lukáš. S mámou občas chodí na roh do obchodu, ale opravdu jen výjimečně. „Nemám ten krám ráda, je to tam hrozně cítit a pan prodavač nevypadá zrovna upraveně,“ přiznává Alena s tím, že pak často doma pronese nějaké ne zrovna lichotivé komentáře na adresu prodavače a jeho obchodu.

„Minule mi chyběla nějaká drobnost na vaření a poslala jsem do obchůdku manžela se synem. Muž mi potom vyprávěl, že si syn stoupl k pokladně, podíval se na prodavače a pronesl: Táto, fuj, tady to zase smrdí. A když ho muž okřikl, doplnil: Máma to ale taky říká,“ vypráví Alena s tím, že od té doby radši chodí do vzdálenějších potravin.

Tak trochu do nepříjemností dostala jednou svoji mámu jedenáctiletá Lucka. Často doma vyslechla máminy stížnosti na nadřízenou v práci, a i když to pouštěla jedním uchem dovnitř a druhým zase ven, něco jí v hlavě přece jen zůstalo.

„Šly jsme s dcerou od lékaře a zastavily se v práci jen něco vyřídit. Lucka si sedla za můj stůl a v přítomnosti ostatních se zeptala, která je ta moje blbá šéfová. Ta samozřejmě seděla jen o stůl vedle a všechno slyšela,“ vzpomíná na perné chvíle Lucie starší. „Dceru jsem okřikla a snažila se šéfové omluvit. Ta to ale rozhodně sportovně nevzala a měla jsem v práci pěkné dusno několik týdnů. Naštěstí to potom nějak vyšumělo,“ oddychla si Lucie.

Trapas umí děti udělat i ve škole, co třeba řekly učitelkám?

Stává se vám, že vaše dítě někoho urazí? Občas jsou to pořádně nepříjemné chvilky.