Uložte pokojovky k zimnímu spánku: Jaké podmínky mají rády?

Život rostliny se zpravidla dělí na vegetační období a vegetační klid. Během vegetačního období roste, vyhání nové listy a tvoří plody, v době vegetačního klidu (obecně od začátku listopadu do konce března) se životní funkce rostliny zpomalují nebo úplně zastavují, a proto se mění i požadavky na péči. Přestože se druh od druhu liší, některá pravidla platí pro všechny pokojovky. Jaká to jsou?

Nejnáročnější přechod do vegetačního klidu mají rostliny, které jsou přes léto venku. Jsou zvyklé na mnohem větší porci slunečního světla, delší dny, teplejší počasí a vlhčí vzduch a náhlý přesun do bytu nemusejí dobře snášet, proto je dobré je připravit. Pokud máte tu možnost, přesuňte je ze slunného místa na několik dní do stínu, poté na chodbu a nakonec na vybrané místo v domě.

Konec letnění závisí hlavně na konkrétním druhu a jeho snášenlivosti chladu. Vždy si předem zjistěte, co daná rostlina zvládne, a přistupujte k ní individuálně. Obecně platí, že letnění je dobré ukončit, když se denní teploty pohybují mezi 10 a 15 °C a noční klesnou k 5 °C.

Když rostliny přinesete domů, udělejte jim menší zdravotní prohlídku. Během léta se nejspíš setkaly s pěknou řádkou hmyzu, škůdců, virů či bakterií, pečlivě proto odstraňte všechny uschlé a napadené listy. Nezapomínejte, že spousta škůdců se ráda skrývá na spodní straně listů a seshora nemusí být viditelná. Rostlinu pravidelně kontrolujte i v zimě, kdy jsou pokojovky zranitelnější.

Jak přírodně bojovat se škůdci rostlin v bytě?

Ideální podmínky jsou individuální a každý druh ocení něco jiného, většina rostlin si ovšem ráda posedí na místě s dostatkem přirozeného světla. Vhodné jsou tak zejména zasklené balkony, parapety, světlé chodby, ale vystačíte si i se sklepem s bohatším přístupem světla. Je však důležité dát pozor na průvan a dlouhé větrání: rostliny by mohly nastydnout a v nejhorším případě i uhynout.

Pokojovky dávají během zimy přednost chladnějším teplotám, nedávejte je tedy příliš blízko k radiátorům, kamnům či ke krbu. A když jim začnou žloutnout a usychat listy, zkuste je přesunout do ještě většího chladu, ideální jsou chladné chodby s dostatkem světla, případně sklep. Trochu jinak to mají tropické rostliny, těm teplo naopak vyhovuje.

Při zimním zalévání zpomalte. Pamatujte, že rostliny na chladném a tmavém místě potřebují méně vody než ty v přetopeném pokoji plném světla, a některým bude stačit jen jedna zálivka týdně, nebo dokonce za čtrnáct dnů. Dobrým ukazatelem je stav půdy – zalévejte až ve chvíli, kdy je zemina suchá.

Mnohem důležitější než zálivka je během zimy rosení. Ve vytápěných bytech klesá vlhkost vzduchu a je nutné bohatě rosit všechny rostliny, které to vyžadují i během vegetačního období. Roste je denně, případně jim pořiďte zvlhčovač vzduchu.

Většina pokojovek si během chladných měsíců ráda odpočine i od hnojiv. Výjimkou jsou rostliny kvetoucí v zimě, které potřebují dostatek živin: orchideje, africká fialka, brambořík nebo vánoční hvězda. Ty je dobré i nadále hnojit podle jejich požadavků.

Jestli vás baví zahradničení, nezapomeňte se dívat na pořad Mistři zahrad na Televize Seznam. Každou sobotu od 16:45.

Přírodní hnojivo můžete mít, i když žijete v bytě. Stačí si pořídit kompostér!