Viktoria z Ukrajiny po roce od útěku. S rakovinou se poprat dokázala, se steskem po manželovi už ne

Rakovinu prsu jí diagnostikovali lékaři ještě na Ukrajině. Tam se také podrobila chemoterapii a následně i operaci prsu a počítala, že až se zotaví, nastoupí poslední fázi léčby – ozařování. Jenže den poté, co se Viktoria vzbudila z narkózy, vypukla v její zemi válka. A její léčebný plán se změnil v boj o bezpečí její, ale hlavně jejích dvou synů (o jejich útěku ze Záporoží).

Zhruba před rokem našla Viktorie s dětmi zázemí u Lenky Bartákové, fotografky a majitelky zpravodajského webu Czech Fighters, která už se takto postarala o její známou Vikktorii Jevtušenko. Po příchodu bylo jasné, že prioritou je v tu chvíli její zdraví. „Podařilo se nám Viki sehnat lékařskou péči a podstoupila tady ozařování, které dokončilo její léčbu započatou na Ukrajině. Je jasné, že s rakovinou není vyhráno nikdy, ale doposud dopadly všechny testy dobře a vypadá to, že ten boj doopravdy vyhrála,“ věří Lenka Bartáková.

Přestože se zde dostalo mladé Ukrajince s dětmi azylu, často ji přepadal stesk po domově, po manželovi, který musel v zemi zůstat, po rodičích a postiženém bratrovi. „Stýskalo se jí neuvěřitelně a samozřejmě jejím synům také,“ vypráví Lenka.

Bylo jasné, že přímo do Záporoží, odkud pochází, se ale vrátit nemůže. Tam stále zuří válka a mír je v nedohlednu. Viktoriin manžel sice nemůže opustit zemi, zůstávají v ní všichni muži v produktivním věku pro případ, že by je bylo potřeba v bojích, ale nasazený doposud nebyl. „A tak si na konci srpna našel práci na západě Ukrajiny, kousek od rumunských hranic, kde je relativně bezpečno. Viki i s dětmi se pak okamžitě rozhodla jít za ním, i když zpočátku bydleli jen v nějakém jednom provizorním pokojíku. Ale to, že budou spolu, pro ně bylo nejzásadnější,“ vysvětluje Lenka Bartáková.

Rodině se podařilo najít malý byt k pronájmu a Viktorie, která je kadeřnice a je skvělá v pletení copánků, se snaží pracovat. „Je to samozřejmě problém, protože po celé zemi, tedy i v těch relativně bezpečných místech, neustále vypadává elektřina, takže otevřít si třeba salón je naprosto nemožné. Tak Viki stříhá nebo plete copánky v domácích podmínkách, jak to jen jde,“ líčí Lenka Bartáková.

Té je Viktorie stále vděčná, že v době největší krize poskytla jí i jejím synům azyl a pomohla jí vyhrát i boj s nemocí. Obě ženy jsou pořád v kontaktu, a i když život na Ukrajině má k normálu stále neskutečně daleko, i chatrné bezpečí je pro Viktorii menší problém než to, že by měla být bez svého muže a rodiny.

Válka na Ukrajině byl šok pro celý svět, ale samozřejmě nejvíc trpí Ukrajinci. Proto je potřeba jim pomoci. Češi nejsou ultra xenofobní, chtějí pomáhat, jen mají strach, míní Šimon Pánek z Člověka v tísni