Učitelka se vrátila z mateřské a rozhádala celou školu i ves

Život přináší různé situace a některé se mohou zdát v podstatě neřešitelné. Divoké hádky, velké spory, které na první pohled působí jako neutišitelné... Přesto je možné, aby skončily smírem. Často si s nimi totiž poradí mediátoři. A tohle je další příběh z praxe mediátorky Kateřiny Bělkové.

Obyvatelé a pedagogové v jedné malé moravské vesnici byli vždy pyšní na to, že v jejich škole a školce panuje přátelská atmosféra. To se ale změnilo, když se z mateřské dovolené vrátila Karla (32), učitelka na prvním stupni.

Jen pár týdnů po návratu totiž začala brojit proti ředitelce školy a školky Květě (41), která byla v té době ve funkci zhruba tři roky. Karle vadilo, že Květa nemá dostatečné vzdělání pro výkon takové funkce. Má totiž aprobaci pouze pro druhý stupeň, nikoli pro první, ale na škole je právě jen první stupeň, a paní ředitelka tedy i bez potřebné aprobace učí malé děti. Při nástupu do funkce sice Květa slíbila, že si potřebné vzdělání doplní, ovšem ze závažných osobních důvodů se to doposud nestalo.

Karla navíc došla k závěru, že nejde jen o vzdělání, ale že Květa prostě na svou funkci nemá. Problém viděla především v tom, že ředitelka nedokáže správně komunikovat s kolegy ani s rodiči dětí. A netrvalo to dlouho a Karla se začala u starosty obce, která je zřizovatelem školy, domáhat vyhlášení výběrového řízení na nového ředitele. „A netajila se tím, že by se do tohoto řízení ráda přihlásila, protože podle svého názoru má nejen potřebné vzdělání, ale dobře zvládá i komunikaci,” doplňuje Kateřina Bělková.

Jak bývá zvykem, na vesnici se nic neutají, takže se spor brzy roznesl i mezi obyvatele obce, především mezi rodiče. A ti se rozdělili na dva tábory: jeden fandil stávající ředitelce, druhý rebelující učitelce. Zoufalý starosta, který si nevěděl s rozhořelou válkou rady, proto kontaktoval mediátorku, aby mu pomohla spor urovnat.

U Kateřiny Bělkové se tak na sezení nakonec sešly obě ženy i starosta, přičemž ředitelka Květa využila možnosti odděleného jednání, aby mohla svou situaci probrat s mediátorkou v soukromí. „Vysvětlila mi, že prochází rozvodem a je ve velmi těžké osobní situaci. Potřebuje si nutně udržet svou pracovní pozici a finance, které z ní plynou, aby nepřišla o děti. Funkce ředitelky se prý klidně vzdá, ale až skončí soud o děti s exmanželem,” říká Kateřina Bělková.

Kupodivu i učitelka Karla ze své bojovnosti při mediaci ustoupila, i když nevěděla, v jak těžké situaci Květa je. Tušila, že má nějaký vážný osobní problém, jen nevěděla přesně jaký. Jako největší potíž označila Květinu nekomunikativnost.

Stávající ředitelku podpořil i starosta obce. Karle popsal, kolik toho Květa pro školu udělala, kolik práce, která bohužel na první pohled není vidět, odvedla. „Nakonec starosta navrhl, aby Karla zastávala pozici zástupkyně a vzala si na starost právě komunikaci s rodiči a zbytkem učitelského sboru. O Květiných kvalitách jako kantorky a manažerky totiž nepochyboval,“ říká mediátorka.

Květa se zároveň zavázala, že od dalšího školního roku si začne doplňovat potřebné vzdělání, které získá do tří let. A pokud ne, tak z funkce ředitelky odstoupí. „To vše jsme zanesli do společné dohody, která mezi stranami vznikla. Zároveň se strany dohodly, že v místním zpravodaji vydají společné prohlášení o tom, že se situaci podařilo urovnat a Květa s Karlou spolu budou spolupracovat, aby urovnaly situaci i mezi občany,“ uzavírá Kateřina Bělková.

Ne každý spor a neshoda jsou na škodu. Znáte pravidla ozdravné hádky?