Ublíženost jako nebezpečná emoce. Nebuďte oběť!

Emoce k životu patří. Když vás někdo naštve, zlobíte se, máte chuť křičet, možná mu to oplatit. Když vás někdo raní, pláčete, trápíte se. Když vám někdo udělá radost, něco se povede, smějete se a štěstí z vás jen prýští. To je všechno v pořádku.

Jedné emoci byste se ale měli vyhýbat obloukem. Pocity ublíženosti jsou totiž jako jed, který vám koluje v žilách.

Máte neustále pocit, že vám ostatní škodí a ubližují a znemožňují vám spokojeně žít? Viníte je ze svého trápení? Pak se točíte v hodně začarovaném kruhu. „Když se na to podíváte z pohledu psychiky, je to vlastně zůstávání v pozici oběti. Takové rozpoložení vás často drží v negativistickém smýšlení, nepřebíráte zodpovědnost za sebe a svůj život, neustále hledáte viníka mimo sebe,“ vysvětluje vztahová koučka a zakladatelka Školy pro ženy Lenka Černá.

Zlomil vám srdce a vy toužíte po pomstě? Špatný nápad!

Toto nastavení mysli znemožňuje či komplikuje jakýkoli osobní růst. Proč byste se snažili v práci, když za všechny vaše trable stejně může nespravedlivý šéf a podlí kolegové? Proč byste se o cokoli snažili doma, když vše ničí partner a jen vás trápí? Proč byste se snažili žít zdravě a cvičit, když stejně nebudete nikdy štíhlí, protože to máte v genech?

Výsledek? „Ubližujete především sami sobě, uzavíráte se před řešeními, dlouhodobě si dovolujete se cítit špatně, žijete s pocitem, že stejně nemůžete nic dělat, všechno je proti vám. Nosíte si v sobě pomyslný těžký kámen, s nímž se po světě nechodí lehce,“ říká životní koučka Lucie Mucalová.

Naučte se být vděční a nestěžujte si!

Každý někdy prožil pocit, že k němu někdo nebyl fér, ukřivdil mu, ublížil. Ovšem vyrovnaný člověk se s tím dokáže smířit, neutápí se v ublížených pocitech, jde dál a bere to jako zkušenost. Samozřejmě těžší je to s velkými křivdami, kdy vám někdo provedl něco, co navždy negativně ovlivnilo váš život: o někoho vás připravil, nesete si doživotní zdravotní následky... Tady bývá potřeba pomoc odborníka, ale i s tím zvládají lidé žít, aniž by se stylizovali do role oběti.

K velkým pocitům ukřivděnosti mají sklony především lidé, kteří si v dětství prošli něčím nehezkým, bylo jim zásadně ublíženo, nebo se takto choval někdo z jejich blízkých. „Vzory vždy přebíráme od rodičů a blízkých autorit. Pokud se tedy v minulosti s ublížením daný člověk setkal, může mít tendenci do stejného způsobu smýšlení i chování spadat,“ vysvětluje Lenka Černá.

Častěji se do role oběti stylizují muži. „Možná je to i tím, že mívají dominantnější ego než ženy, a když je zraněno, zůstávají více v ublíženém rozpoložení. Ženy naopak často hledají vinu v sobě, mají silnou sebekritiku a neviní ze svého neštěstí druhé,“ tvrdí Lenka Černá. 

Rodiče už nezměníte. Musíte zapracovat na sobě. 

Je tohle váš případ? Cítíte se jako oběť, které pořád někdo hází klacky pod nohy? Už to, že si to umíte přiznat, je krok kupředu. „Uvědomte si, že máte volbu, zda být obětí, nebo tvořitelem svého života. Je jedno, jakou máte startovní čáru. Vždy je na vás, jakou cestu si zvolíte, a máte možnosti měnit a rozvíjet to, co vám schází,“ radí Lucie Mucalová.

Milujete příliš mnoho? I za to může vaše minulost.

A také je potřeba pátrat, kdy a proč jste se začali cítit jako oběť. Ublížili vám rodiče? Naučili jste si pěstovat sebelítost, protože taková byla babička a bylo to pro vás z nějakého důvodu výhodné? Tohle poznání je okamžik zlomu! Protože všechny další životní události dost možná vnímáte citlivěji, bolestněji, protože je ve vás prvotní hořká zkušenost. „Často je nutné si uvědomit, že ti, kteří vám nyní ubližují, jsou jen vašimi učiteli. Ukazují vám na vnitřní zranění, která si potřebujete vyléčit. Velice důležité je v tomto ohledu odpustit, zbavit se křivdy a koukat víc na budoucnost než minulost,“ dodává Lenka Černá.

Samozřejmě to nemusí znamenat, že si z toho, kdo vám prapůvodně ublížil, uděláte nejlepšího kamaráda. Spíš jde o to, že minulost přijmete, uděláte za ní tlustou čáru a přestanete od ní odvíjet svou přítomnost a budoucnost.

Určitý vliv má v tomto směru samozřejmě i vaše sebeláska. Kdo o sobě pochybuje, ten se snadno cítí jako oběť. Jak získat sebevědomí a začít si věřit?