Tyhle zákony schválnosti platí aneb S čím jako rodič prostě nic nenaděláte

Jsou to situace, které každý rodič pravidelně prožívá. Zákony, které píší děti a všechny matky a otcové je velmi důvěrně znají. A i kdybyste byli ředitelé zeměkoule, s tímhle nehnete.

V pondělí se vzbudí Pepíček, má teplotu a bolí ho v krku. Tak se s ním na týden zavřete doma a kurýrujete. No a v den, kdy konečně může zase do školky, vzbudí se s teplotou a bolestí v krku jeho bratříček.

Tady jsou počty jednoduché – u běžných nachlazení je to týden na každé dítě, u neštovic a podobných radostí dva týdny i více. Takže čím víc dětí máte, tím déle nevystrčíte paty z domu a z nudlí a kašlíků vám půjde hlava kolem.

Samozřejmě každé dítko zná nějaké to sprosté slovíčko nebo plácá hlouposti, které někde zaslechlo a zrovna se to vůbec nehodí.

Vsaďte se ale, že tu sprostou básničku neodrecituje vám v klidu domova, ale vzpomene si na ni při návštěvě pediatra. Na vás nebude křičet „Zabiju tě, ty šmejde!“ (což je věta, kterou zaslechlo od staršího sourozence hrajícího hru na počítači), ale vyhrkne to na paní učitelku ve školce. Je to nepsaný dětský zákon – když ostuda, tak se vším všudy!

Tohle neplatí jen na zlomené nohy a ruce, ale v podstatě na jakékoli nemoci a jiné neduhy. Počítejte s tím, že přicházejí v nejméně vhodnou dobu. Například dva dny před odjezdem na hory si dítko zlomí nohu, v den, kdy máte důležité pracovní jednání, zjistíte, že má vši a jako bonus je máte i vy, a den před odletem k moři se osype a nebude smět na sluníčko.

Tak to prostě chodí, nedá se s tím nic dělat – jen krutý osud tiše přijmout.

Můžete se s partnerem na všech výchovných principech shodnout, můžete se vzájemně podporovat, přesto dítě umí vycítit, kdy by mohlo od jednoho z vás získat to, co od druhého ne.

Takže poté, co v kuchyni dítku vysvětlíte, že další čokoládu už by jíst nemělo, odkolébá se do obýváku za tatínkem, který se u televize cpe sušenkami. Jak by mu taťka mohl říct ne?!

Tohle zná nejspíš každý rodič. Jsou to situace, u kterých vám bývá horko, i když venku mrzne. Obzvlášť malé děti, když řeknou, že potřebují na záchod, myslí tím TEĎ. Ne za pět minut, ale HNED!

A pokud potřebují na velkou, buďte si jistí, že se jim bude chtít zrovna v obchodě, kde nemají záchody pro veřejnost, nebo v autě, když jedete po dálnici a nejbližší odpočívadlo je vzdáleno pět kilometrů. Jsou to chvíle, kdy jen odevzdaně koukáte na vlhčené ubrousky v kabelce (pokud nemáte fakt den blbec a nezapomněli jste je doma) a doufáte, že na dně tašky máte i náhradní oblečení.

A jak to máte s dětmi vy?