Ty šminky si prosadíš!

Ta byla v jeho vzpomínkách stále přirozeně krásná, aniž by kdy použila jakákoliv líčidla. Snažila jsem se svému milému vysvětlit, že dívky o dvacet let mladší, než jsem nyní já, jsou zajisté nádherné především díky svému mládí. Jejich pleť ještě nevykazuje sníženou elasticitu a krém na vrásky znají pouze od vidění ze zrcadlových skříněk svých matek.

Miláček namítl, že každá žena je svým způsobem krásná. Ať už ta v rozpuku mládí nebo i ta zralejší (asi já). A že se mu líbím taková, jaká jsem. A to i nenamalovaná. Koukala jsem na něj jako zjara, protože jsem se mu přece hned napoprvé zalíbila s make-upem, řasenkou a leskem na rty. A nenamalovanou mě ještě neviděl! Tak proč teď, po pár týdnech změnil názor? A navíc mi chce sebrat všechny ty šminky na oplátku za to, že se budu líbit pouze jemu? A budu nenamalovaná jako jeho bejvalá! A to za cenu toho, že teď budu chodit nejen nenamalovaná, ale navíc i nespokojená se svým vzhledem.

Do drogerie si budu chodit maximálně tak pro mejdlo s jelenem. A co parfumerie? Ta mi zůstane taky zapovězená? O vůních se tedy zatím nezmínil. Čím voněla jeho bejvalka. Šeříkem nebo levandulí? Jak to tedy bude do budoucna vypadat s výběrem mých vůní? A co vlasy? Ty si taky nebudu moct lakovat a barvit? A jak to bude s nehty? Na prvním rande tolik obdivoval moje červené dlouhé drápy! Rostou mi úplně samy! Jako z vody! Nemám žádný uměláky! To už taky neplatí? A co návštěvy kosmetičky? Při její péči vždycky zázračně obživnu! Uvolňující masáž obličeje od Irenky mi zůstane? A až se přestanu líčit, barvit si vlasy, pilovat si drápky, chodit na kosmetiku, kým se to vlastně stanu? Budu to ještě vůbec já? Ta, do které se zamiloval?

A tak jsme se přeli a pošťuchovali. A on měl možnost zjistit, že za svým názorem na krášlení si stojím. A já jsem si potvrdila, že mě to prostě baví. Ten napnelismus mezi dvěma lidmi, kteří zkouší, co si ten druhý dokáže nechat líbit, jak umí argumentovat anebo kde už jsou ty hranice zamilovanosti. A v čem všem je důležité se přizpůsobit tomu druhému. Anebo to alespoň prodiskutovat. Na svou obhajobu musím uvést, že jsem ho předem varovala. Aby si na lesk na rty začal zvykat. Že to není žádný jed. Jenom trochu lep. Něco si zabručel pod vousy. Další den spokojeně tvrdil, že žádný lesk na mých rtech už necítí. Ale byl tam. Že by to způsobilo jeho poznání, že pro změnu já dokážu tolerovat jeho zvyky? Anebo na mě právě vymýšlí jinou taktiku?

Někteří muži si zkrátka myslí, že se jejich ženy krášlí a pečují o sebe především kvůli těm druhým mužům. Další muži jsou zase toho názoru, že ženy o sebe dbají z toho důvodu, aby to daly sežrat těm jiným namalovaným a opečovávaným ženám. Protože jim připadá, že mezi sebou soutěží, která se dokáže lépe upravit, která je hubenější, zachovalejší, vypadá mladší... atd. A to celé potom vede pouze k nezdravé a nesmyslné rivalitě mezi ženami, která se záměrem zalíbit se sobě nebo mužům nemá nic společného.

Milí drahouškové, nemohu mluvit za všechny ženy na světě, ale ráda si jejich názory přečtu. Většina žen pečuje o své tělo a pleť z toho důvodu, protože sebeláska a sebepřijetí jsou nejvyšším vyjádřením péče o sebe. Zkrátka nejdřív se musíme naučit milovat samy sebe, abychom potom s láskou mohly pečovat o ty druhé. Tedy o vás. O muže!

A ty šminky si prosadím. Homolka si ten fotbal nakonec taky vybojoval!