Článek
Modřiny, podlitiny, pohmožděniny či „modráky“ nejsou jen kosmetickou vadou – mohou být příznakem vážného onemocnění. „Modřiny vznikají tak, že stěna cévy podlehne zvýšené námaze a praskne. Skrze trhlinku v žíle uniká krev do podkoží, kde vidíte typickou modrou skvrnu. Ta časem postupně mění barvu, až skončí jako hnědá skvrna z hemosiderinu, tedy barviva z odklizených krvinek v místě původní modřiny,“ vysvětluje proces tvorby barevných skvrn hematolog MUDr. Rudolf Hoffmann z Lékařského centra Václavka.
Co s takovou barvu měnící skvrnou dělat? Většina z nás počká, až sama zmizí. Jestli ovšem chcete změnu odstínu trochu urychlit, jako první pomoc se uvádí chlazení postiženého místa a také potírání mastmi a gely s obsahem heparinu – ty by měly vstřebávání modřiny uspíšit.
Úraz versus porucha
Modřiny sice poznáte na první pohled, ale co za nimi stojí, to už pouhým okem neodhalíte. Ačkoliv na tvorbě podkožních podlitin není nic neobvyklého, je třeba vědět, že mohou být příznakem mnoha zdravotních poruch. A podle čeho poznáte, že se v organismu děje něco podezřelého?
Příčiny, které stojí za vznikem modřin, lze rozdělit do dvou skupin. První známe všichni dobře – skvrna vznikne v místě mechanického poranění, většinou jsou to různá bouchnutí a úrazy, a za pár dnů či týdnů zmizí. Do druhé skupiny se řadí poruchy cévní stěny, srážení krve či nedostatek krevních destiček – tedy zdravotní problémy, které je třeba léčit. Ke zvýšenému či „podivnému“ výskytu modřin se můžou přidat i další projevy nemoci.
„Pokud si nejste vědomi úrazu či zvýšené námahy postižené partie nebo pokud se hematomy tvoří opakovaně a ve velkém rozsahu, je třeba zpozornět. Nebezpečné je, když se navíc připojí například krvácení z nosu či dásní, silná menstruace či chudokrevnost nebo celkové příznaky, jako jsou slabost, únava a hubnutí,“ zdůrazňuje doktor Hoffman.
Jestliže se tedy některý z výše popsaných příznaků objeví, je nutné neprodleně vyhledat lékaře, který nechá udělat krevní obraz, vyšetření srážlivosti a jaterní testy.
Výčet onemocnění, která mohou za nadměrnou tvorbou podlitin stát, je pestrý. Patří mezi ně například dědičná porucha srážlivosti krve – hemofilie, nádorové onemocnění krvetvorby, tedy leukemie, popřípadě onemocnění jater nebo ledvin. To jsou však naštěstí méně časté příčiny, k těm obvyklým patří křehkost cévních stěn, která se projevuje například i tvorbou křečových žil.
Posilte cévy pohankou
„Cévní stěnu oslabuje nedostatek některých látek, dále jsou to hormonální změny, tedy snížení hladiny estrogenu v období klimakteria, nebo snížená tvorba kolagenu,“ uvádí MUDr. Jitka Hovadíková Kujíčková z hematologického a transfuzního oddělení Nemocnice Kyjov. Klíčové je v tomto ohledu složení jídelníčku. Důležitý je zejména dostatečný přísun vitaminů A, E, C, K a rutinu.
Zdrojem vitaminu A je například rybí tuk, mrkev, žloutek nebo brokolice. Vitamin E se nachází v oříšcích, másle či mléce, nejvíc „céčka“ vykazují šípky, černý rybíz nebo růžičková kapusta a na vitamin K jsou bohaté rostlinné oleje i zelená listová zelenina. Látka rutin je obsažená v pohance, chřestu či jablečné slupce.
V neposlední řadě je třeba vzít v úvahu ještě další faktory, například léky, které pravidelně užíváte. „Tvorbu modřin mohou zhoršovat i některé běžně dostupné léky na horečku a bolest hlavy, hlavně ty obsahující kyselinu acetylsalicylovou. Na seznamu jsou také léky proti srážení krve, z nichž je neznámější Warfarin. Hematomy souvisejí i s dlouhodobým užíváním kortikoidů,“ poznamenává MUDr. Jitka Hovadíková Kujíčková.
Co děláte pro pevnost svých cév vy? Zkuste zvýšit příjem rutinu třeba perníkem s pohankou nebo ochutnejte pohankové speciality naslano.
