Tropická vedra: Poznáte, kdy je vaše zdraví v ohrožení?

Extrémní vedro tělu vůbec neprospívá. Nejen pobytem na slunci si totiž můžeme přivodit řadu zdravotních komplikací. Přestože před ním lékaři rok co rok varují, počet hospitalizovaných během horkých dnů vždy závratně naroste. Není vám z horka dobře? Připravili jsme pro vás přehled, co všechno mohou různé příznaky signalizovat!

Na zvýšené působení tepla si zvyknete snáze, když přibývá postupně. Ve velkém vedru dochází k roztažení cév v kůži. Povrch těla máte silně prokrvený a potíte se. To se děje proto, aby se organismus nepřehřál. Pokud však venkovní teploty stouply prudce, nemusí se oběhový systém na náhlé rozšíření cév dokonale adaptovat. Častým důsledkem bývá narušení imunitních reakcí, na sobě pak můžeme zpozorovat náhlou únavu, nevolnost, motání hlavy nebo pocity na omdlení.

V takové situaci byste měli ihned vyhledat chladné místo, lehnout si na záda, nohy podložit do zvýšené polohy a hlavu ochlazovat studenými obklady. Dále také pomalu nahrazovat tekutiny. „Nejvhodnější je iontový nápoj nebo osolená voda, 1 čajová lžička soli na litr tekutiny. Velmi dobrý je i studený velmi mírně oslazený čaj s citronem,“ radí MUDr. Jiří Pešina.

Jste dezorientovaní, je vám na zvracení a prudce vám stoupla teplota? Pravděpodobně se vás zmocnil úpal, jedna z nejčastějších nemocí způsobených vedrem. „Jedná se o celkové přehřátí organismu bez přímého působení slunečního záření. Vzniká působením vysoké teploty, 35 °C a více, a vysoké vlhkosti vzduchu, které vedou k poruše termoregulace,“ vysvětluje MUDr. Josef Volný, CSc., praktický lékař z Polikliniky Zelený pruh.

Riziko úpalu tedy nepředstavuje ani tak pobyt na slunci jako přebývání v horkých nevětraných prostorách, kde je dusno a vlhko. Často k němu proto dochází v dopravních prostředcích bez klimatizace či patřičného větrání. „Na začátku přehřátí se mohou objevit poruchy nálady, dezorientace, bolesti hlavy, závratě a potíže s chůzí. Přehřátý organismus reaguje vysokou tělesnou teplotou, úplnou zástavou pocení a nervovými příznaky, které mohou vyústit v bezvědomí,“ popisuje příznaky úpalu Jiří Pešina.

Už při jejich prvotním zaznamenání byste se měli co nejrychleji dopravit k lékaři, případně si lékaře přivolat domů. První pomocí je opět ulehnutí naznak s nohama ve zvýšené poloze, nahrazování pozbytých tekutin a ochlazování hlavy obklady. „Tělesnou teplotu je třeba snížit přibližně na 38 °C, ne níže, protože by pacient mohl snadno upadnout do šoku,“ varuje Jiří Pešina.

Úžeh na rozdíl od úpalu vzniká jen v důsledku působení přímých slunečních paprsků, zejména při absenci pokrývky hlavy. Ohrožení jsou pak hlavně jedinci se světlou pletí. Nemáte při něm tak vysokou teplotu, zato se projevuje ztuhlou šíjí a zarudlou pokožkou.

Dominujícími symptomy jsou bolesti hlavy, závratě, nechutenství. Navíc se obvykle přidají bolesti krční páteře a spálení pokožky. Teplota nestoupá tak vysoko. „Někdy se však příznaky objeví až po několika hodinách od vystavení se slunečnímu záření, například v noci po slunění,“ upozorňuje Josef Volný. První pomoc je podobná jako u úpalu.

Křeče z přehřátí vznikají v souvislosti s namáhavou činností při vysokých teplotách. Kvůli výraznému pocení ztrácí vaše tělo vodu a ionty, které pitím čisté vody nezvládáte nahradit.

U křečí z horka platí to, co v předchozích případech. Zanechte těžké fyzické aktivity, vyhledejte stinné místo a relaxujte. Nezapomínejte na doplňování chybějících látek. Přijímejte je buďto pitím ovocných šťáv, nebo přímo iontových nápojů pro sportovce.

Už jste někdy na pobyt v horkém prostředí takto doplatili? Nebo se zatím úspěšně chráníte?