Triky veganů, které inspirují aneb Z čeho ušleháte sníh, když ne z vajec?

Pokud se vegana zeptáte na stále dokola omílanou otázku „A co teda jíš?“, je dost možné, že jeho jídelníček bude mít dokonce pestřejší složení než váš. Některé rostlinné alternativy živočišných produktů navíc stojí za vyzkoušení.

Veganství může mít více podob, ale obvykle se netýká jen jídla. „Je to způsob života, jehož cílem je v co největší míře vyloučit všechny formy využívání zvířat a krutosti páchané na zvířatech kvůli jídlu, oblečení nebo čemukoli jinému. Vegani odmítají konzumovat maso, ale i živočišné produkty a další výrobky ze zvířat vyrobených či na nich testovaných,“ vysvětluje spoluzakladatelka České veganské společnosti Tereza Vandrovcová.

Přinášíme tipy na některé rostlinné náhrady živočišných produktů, které mohou ozvláštnit váš jídelníček i v případě, že se neřadíte mezi vegany.

Třeba do salátu: Sojanéza výborně poslouží všude tam, kde se běžně používá majonéza. Dá se koupit v obchodech, případně i vyrobit doma. Jejím základem je sója a slunečnicový olej.

Na obalování: Trojobal v podobě mouky, vajíčka a strouhanky dokáže nahradit ochucená hrachová směs, prodává se již v hotové podobě pod označením Hraška. Stačí ji jen smíchat s vodou.

Na dochucení: Sice se nejedná přímo o alternativu živočišného produktu, ale lahůdkové droždí je hojně ve veganské kuchyni využívané. Díky své sladkoslané chuti se hodí k dochucování široké škály pokrmů, zejména pomazánek, polévek či salátů.

Aby krémy a dorty držely: Vegani mají i svou želatinu, vyrábí se z mořských řas a prodává se pod názvem agar. Je vhodná k přípravě dortů, krémů či aspiků.

Sníh bez bílků: Ani k výrobě sněhu už nejsou potřeba jen vejce. Podobné vlastnosti má totiž i nálev, ve kterém se prodává cizrna. Po jeho vyšlehání se dá použít například k pečení veganských pusinek.

Kolem tohoto stravování se vede řada debat. Nejrozebíranější je tvrzení, že veganům chybí pro život důležité vitaminy a další látky. Tereza Vandrovcová to ovšem vyvrací: „Jediný vitamin, který je nutné doplňovat, je B12. V různé formě je navíc dodáván i většině takzvaných hospodářských zvířat, protože v halových chovech nemají šanci získat ho přirozenou cestou. Všechny ostatní látky je možné získat ze správně poskládané rostlinné stravy.“

Řada všežravců argumentuje také nedostatkem proteinů. Podle nich nejsou ty pocházející z rostlin plnohodnotné. „Rostlinné zdroje bílkovin obsahují všech devět esenciálních aminokyselin, ale s výjimkou některých potravin – sója, cizrna či červené fazole – mají jedné či dvou aminokyselin trochu méně, což lze spolehlivě vyřešit kombinací bílkovin z různých rostlinných zdrojů, například luštěnin a obilovin,“ vysvětluje Tereza Vandrovcová.

Nutriční terapeutka a laktační poradkyně Eva Janoušková upozorňuje, že složení veganské stravy je potřeba bedlivě hlídat a rozhodně není vhodná pro každého. „Těhotné a kojící ženy jsou ohroženy nedostatkem plnohodnotných bílkovin, vitaminu B12, železa, vitaminu D či vápníku. Problém může představovat také využitelnost zinku z rostlinných zdrojů a příjem jódu. Pro děti není striktní veganství vůbec vhodné. Pokud rodiče trvají na alternativním stravování svých potomků, měli by do jejich jídelníčku pravidelně zařadit alespoň ryby, vejce a mléko,“ říká odbornice.