Třešně a meruňky nezapíjet, lilek a kedluben ano: ovoce a zelenina, u kterých musíte hlídat tekutiny

Určitě znáte poučku o tom, že na třešně by se nemělo pít, jinak by vás mohlo bolet břicho. Kombinovat ovoce, ale i zeleninu s tekutinami je někdy docela oříšek. Tak jako si některé druhy s vodou moc nerozumí, jiné bez dostatku tekutin představují nápor pro trávení. Protože léto je sezona čerstvých plodů, není od věci si udělat jasno v tom, na které ovoce nepít a ke kterému si naopak nalít plnou sklenici.

Dohady o tom, zda pít hned s jídlem, nebo až s odstupem, se netýkají jen ovoce, ale jakéhokoliv jídla. Obecně tekutiny vypité před jídlem podporují tvorbu slin a usnadňují žvýkání. „Průběžné zapíjení soust vám pak umožní zajistit v žaludku žádoucí řidší konzistenci rozžvýkané potravy. Jen tak ji žaludek dokáže úspěšně promísit s žaludeční šťávou a dostatečně řídkou pak odesílat k dalšímu trávení do střeva,“ vysvětluje Tamara Starnovská, odbornice AquaLife Institutu. Tekutina navíc zvětšuje objem potravy a vede k dřívějšímu zasycení. Na druhou stranu může větší množství vody zbytečně ředit žaludeční kyseliny, což trávení zpomaluje. Takže všeho s mírou.

Dělá se vám po jídle zle? Kdy je chyba v jídle a kdy v břiše

Možná i vás babička strašila, že na třešně se nesmí pít, jinak vás bude bolet břicho. Sníte-li hrst či misku červených plodů a trochu se poté napijete, zřejmě se nic nestane. Problém ale může nastat, pokud neuhlídáte množství. Třeba když narazíte na obsypaný strom na výletě, snadno ztratíte pojem o tom, kolik toho sníte. Třešně jsou plné vody a cukru, a pokud jich sníte hodně, trávení se zpomalí, může vám to navíc rozhodit krevní cukr. Zalijete-li je navíc větším množství vody, ovoce v žaludku bude kvasit, břicho se nafoukne, můžete trpět i plynatostí, úpornými křečemi či průjmem.

To, co platí pro třešně, se týká jakéhokoli vodnatého a sladkého ovoce, zejména toho peckovitého. Opatrně tedy i u meruněk nebo švestek, potíže ale umí vyvolat i hrušky nebo mango. Pít by se na ně neměla ani obyčejná voda, natož jakýkoliv slazený nápoj, mléko nebo alkohol, které by proces kvašení ještě zintenzivnily. Střevní potíže může pochopitelně přivodit i nedostatečná hygiena – ovoce neomyté nebo voda z pochybných zdrojů.

Pozor na sladké ovoce. Čím škodí banán nebo hrozny?

Existují druhy ovoce a zejména zeleniny, které si zapití naopak žádají. Důvodem je obsažená vláknina. Čím vyšší je její podíl, tím vyšší je potřeba tekutin. „Naprostá většina ovoce a zeleniny je tvořena převážně vodou, v průměru kolem 90 %. U ovoce a zeleniny, jako jsou jablka, jahody, hrušky, mrkev, papriky či květák, pokryje voda v nich obsažená tak akorát potřebu současně přítomné vlákniny,“ vysvětluje nutriční terapeutka Fóra zdravé výživy Věra Boháčová. „U druhů, kde je vlákniny více, jako je lilek či kedlubna, už je potřeba tekutiny přidávat,“ dodává nutriční terapeutka. Potřeba napít se může narůstat s celkově vyšším podílem vlákniny v jídelníčku. Jíte-li zdravě a holdujete často luštěninám, celozrnným variantám potravin a zelenině a ovoci, nezapomínejte, že potřeba tekutin je pak vyšší.

Zapíjet některé druhy ovoce vhodné i s ohledem na to, co působí v ústech. Cukry a ovocné kyseliny v nich mění pH a naleptávají zubní sklovinu, čímž jsou zodpovědné za zvýšenou citlivosti chrupu, demineralizaci zubní skloviny a následně vznik zubního kazu.

Dáte-li si hroznové víno, citrusy nebo jablko, je lepší si ústa následně vypláchnout vodou. Pomůže i žvýkačka nebo bonbon bez cukru, stimuluje tvorbu slin a navrácení kyselého prostředí v ústech zpět k normálnímu pH. Borůvky nebo ostružiny vaše zuby zase ohrožují množstvím barevných pigmentů, které přispívají ke vzniku skvrn a tmavého zabarvení. I ty raději zapijte. Pokud je přidáváte do smoothie nebo jiného nápoje, pijte jej brčkem, které omezí kontakt tekutiny se zuby.

Nejhorší jídla a nápoje pro vaše zuby: Způsobují žloutnutí!