Článek
Časté průjmy ani dlouhotrvající zácpy, bolesti břicha nebo nepříjemné pocity při vyprazdňování by určitě neměly být na denním pořádku. Potýká se s nimi spousta lidí, přesto jen minimum se snaží problém pojmenovat a řešit. Přitom například takový syndrom dráždivého tračníku dokáže dost znepříjemnit život, třebaže to není vůbec vážná diagnóza.
Mladí lidé a ženy
„Syndrom dráždivého tračníku je typickým psychosomatickým onemocněním. Charakterizují ho hlavně dva příznaky. Jedná se o bolesti v břiše a o nepravidelné vyprazdňování, ať již ve smyslu zácpy, průjmů nebo jejich střídání,“ popisuje profesor Milan Lukáš z 1. lékařské fakulty UK.
Syndrom dráždivého střeva – často také označovaný zkratkou IBS z anglického irritable bowel syndrome – trápí více lidí, než byste možná čekali. Podle studie zveřejněné v lékařském časopise Gastroenterology postihuje odhadem patnáct procent populace – přitom z 65 procent se jedná o ženy. Zkušenosti s ním má i šest až čtrnáct procent dětí a dospívajících.
„Přestože jde o problém velmi častý, nejde o závažné onemocnění. Pokud je diagnóza stanovena správně, nejsou tito pacienti ohroženi ve zvýšené míře ani rakovinou tlustého střeva, ani jiným závažným onemocněním,“ ujišťuje MUDr. Martin Bortlík, Ph.D., z 1. lékařské fakulty UK.
Žádné potíže s trávením a vyprazdňováním, které trvají delší dobu, nejsou normálníFoto: Seasontime, Shutterstock.com
Proč? Často kvůli stresu
U dráždivého tračníku (což je nejdelší část tlustého střeva) neexistuje jedna univerzální příčina vzniku, nezřídka se na něm spolupodílí více faktorů. Může to být větší citlivost mozku na některé podněty, narušení bakteriální flóry střeva, v minulosti prodělaná infekce trávicího traktu nebo některé potravinové alergie. Avšak tou nejdůležitější a nejčastější příčinou je stres.
Stres přepne tělo do obranného režimu a u mnoha lidí se toto napětí přenáší právě do trávicí soustavy, což ovlivňuje průběh a frekvenci záchvatů syndromu. Projevy dráždivého střeva totiž mohou být jak kontinuální, tak – a to je běžnější – se mohou objevovat nárazově formou ataků. Nemocní jsou tedy několik dnů bez problémů, než se objeví další záchvat formou průjmů nebo i zácpy a bolestí břicha.
Časté ataky obvykle vedou k novému stresu založenému právě na strachu z komplikací. U nemocného dochází ke snížení kvality života – potíže totiž narušují denní režim, lidé se omezují v jídle a kvůli obavě z nepříjemných situací se vyhýbají sportovním aktivitám, delším cestám a také společnosti.
Stres je významným spouštěčem obtíží a ty nemocnému způsobují další stres. Ocitá se tak v bludném kruhuFoto: Alliance, Shutterstock.com
Týká se to i vás? Udělejte si test
Máte podezření, že by se mohl IBS týkat i vás? Stoprocentní potvrzení vám dá jedině lékař, ale pro vaši orientaci můžete začít se samodiagnózou pomocí těchto otázek:
- Dlouhodobě nebo opakovaně trpíte bolestí břicha, kterou doprovází průjem, nadýmání nebo zácpa?
- Po vyprázdnění obvykle dojde k úlevě od bolesti?
- Objevují se příznaky minimálně třikrát za měsíc?
- Opakují se příznaky déle než šest měsíců?
Jestli jste na více než tři otázky odpověděli ano, je pravděpodobné, že máte co do činění se syndromem dráždivého tračníku.
Je třeba vyloučit vážnější nemoci
I když všechno ukazuje na to, že trpíte právě popisovanou nemocí, stejně bude chvíli trvat, než ji lékař s jistotou diagnostikuje. „Podobné projevy jako dráždivý tračník totiž mohou doprovázet řadu vážnějších onemocnění, například střevní záněty, celiakii, divertikulární chorobu nebo rakovinu tlustého střeva. Správná diagnóza proto vyžaduje vyloučení jiných chorob,“ vysvětluje Martin Bortlík. Získáte tak důležitou jistotu, že potíže, třebaže velice nepříjemné, nejsou z lékařského hlediska závažné.
Léčba IBS je velmi často založená na svépomoci, na změně životního stylu. Jednak je důležité zklidnění a relax kvůli minimalizaci stresu, pomůže také užívání probiotik a někdy i individuální úprava jídelníčku. Někdy vám zejména kvůli možným potravinovým alergiím lékař doporučí alespoň dočasně vyřadit některé potraviny.
Máte s dráždivým střevem zkušenost?
