Článek
Tradice vždy propojovaly lidi a to v dnešní době oceníme o to víc, že mnoho z nás přišlo o své jistoty, a navíc i proto, že k sobě máme vinou technologií dál než naši předci. Ač byly svátky původně spojené s obživou (obdělávání půdy, sklizeň a oslavy úrody) či s vírou (především křesťanské Vánoce a Velikonoce), mají co říct i v moderním světě či ve světě ateistů. Pečujte s jejich pomocí o vztahy a upevňujte vazby v rodině i v komunitě. A tvořte si svoje rituály, své vlastní rodinné tradice.
S Martinou Boledovičovou, autorkou čtenářského bestselleru Tradinář, jsme si povídali o tom, jaké tradice si během roku připomenout a které svátky oslavit, i když už se možná vytratila jejich původní podstata a jde spíše o zábavu.
Tradice během roku
Jak si udělat v tradicích pořádek? Martina Boledovičová říká: „Rok dělí zimní a letní slunovrat a jarní a podzimní rovnodennost na čtvrtiny. V období zimního slunovratu slavíme Vánoce, s jarní rovnodenností jsou spojené Velikonoce, s letním slunovratem Svatojánská noc a s podzimní rovnodenností oslavy posvícení. A přibližně v polovině každé čtvrtiny roku je další starobylý svátek – začátkem února Hromnice, koncem dubna Čarodějnice neboli filipojakubská noc, na přelomu července a srpna dožínky, začátkem listopadu Dušičky. I tyto svátky jsou spojené s cyklem přírody. V lednu obvykle začíná masopust, který otevírá nový vegetační cyklus. Ve většině svátků bývalo promítnuto přání dobré úrody – zajištění plodnosti a děkování za dobrou úrodu.“
Během roku slavíme i modernější svátky, které můžete krásně propojit se svými rodinnými tradicemi a rituály: Den Země, Den matek, Den dětí, Den otců nebo Den studentstva.
Leden až březen
V lednu povězte dětem o třech králích (6. ledna), kteří přinesli Ježíškovi zlato, kadidlo a myrhu. Vyrobte jim koruny z papíru, upečte si tříkrálový koláč s mincí uvnitř, a abyste udělali i dobrý skutek, zapojte se do tříkrálové sbírky.
Hromnice (2. února) bývaly předzvěstí jara, je to čas na očistu domácnosti i těla či duše. Vyrobte s dětmi svíčku hromničku, naplánujte, co vysadíte na zahrádku. A proč Hromnice? Staří Slované pomáhali bohu Perunovi hromovat (mlátili do hrnců, do skal apod.), aby mu pomohli odehnat duchy temnoty. I křesťané světili svíčky hromničky, které pak zapálené během bouřek dávali do oken, aby je odehnali.
Ač můžete mít dojem, že je svatý Valentýn (14. února) americký dovoz, oslavám lásky se nebraňte. Připomínají, jak je důležité dávat ji blízkým najevo a pracovat na vztazích. Jedna z legend o svatém Valentýnovi říká, že byl popraven, protože porušoval příkaz císaře Claudia II. a oddával vojáky s jejich milými. Císař jim svatby zakázal, protože by pak odmítli jít do boje.
6. ledna začíná masopustní období (neboli fašank či ostatky) a končí v úterý před Popeleční středou (letos to vychází na 2. března). Mělo za úkol odehnat a zkrátit zimu, přivolat slunce a zajistit úrodu a plodnost. Udělejte si s dětmi masky, zúčastněte se masopustních průvodů, usmažte si koblížky.
Duben až červen
Předvelikonoční neboli pašijový týden je o připomínání Jidášovy zrady, Kristova umučení a zmrtvýchvstání. Velikonoce jsou pohyblivé svátky jara a plodnosti. Upečte jidáše, mazance nebo beránka, udělejte velikonoční nádivku neboli hlavičku, upleťte pomlázky, nabarvěte vajíčka. Letos připadá Velikonoční pondělí na 18. dubna.
Oblíbeným svátkem je filipojakubská noc neboli Čarodějnice (30. dubna). Oheň má očistnou a ochrannou funkci a dává nám životadárnou energii. S dětmi můžete uspořádat závod v letu na košťatech nebo vyrobit čarodějné lektvary. S filipojakubskou nocí je spojeno více rituálů. Původ by měla mít v keltském svátku Beltain, kdy se oslavovalo teplejší roční období a oheň symbolizoval energii a život. A protože ve středověku se lidé báli čarodějnic a uhranutí a věřili, že o filipojakubské noci létají na košťatech a vykonávají nečisté praktiky, zapalovali ohně na ochranu.
Jestli má Svatojánská noc magickou moc a byliny natrhané v noci na 24. června přinesou lásku a zdraví, nevíme. Ale s dětmi určitě můžete bylinky nasbírat a usušit, udělat si věneček a vydat se v noci hledat zlaté kapradí. Když pod zlaté kapradí položíte o půlnoci bílý šátek a spadne do něj květ, zvyšuje se vaše šance na nalezení pokladu, neviditelnost a porozumění řeči zvířat. Za zkoušku nic nedáte…
Červenec až září
Že máte během letního horka maximálně tak chuť odpočívat? Předkové to měli naopak, vrcholila sklizeň. I proto vznikly školní prázdniny, na poli byla potřeba každá pomoc. Vy se vydejte s dětmi na borůvky na koláč nebo na levandulovou farmu a vyrobte si doma levandulový olej.
V srpnu vše dozrává a sílí, proto dětem představte smysl dožínek. Pro naše předky znamenaly slavnostní ukončení žatvy a zároveň chystání zásob na zimu. Zapojte i nejmenší do zavařování, sušte ovoce, kvaste zeleninu.
Říjen až prosinec
Nastává vrchol sklizní a možnost užít si hojnosti. Během poslední čtvrtiny roku se konají posvícení, hody, výlovy rybníků, myslivecké poslední leče. Zcela přirozeně se víc zdržujete doma, přichází čas na tvoření: dlabání dýní, dělání věnců na Dušičky nebo papírových draků.
Dušičky alias památka zesnulých (letos 2. listopadu) bývají někdy zastíněny anglosaským lidovým svátkem Halloween (31. října). Můžete si s dětmi vytvořit děsivý kostým, udělat lucernu z vydlabané dýně a uspořádat doma strašidelný večírek. Historie svátku sahá ke keltským slavnostem Samhain, kdy se slavil konec žní a příchod zimy. V kostýmech, které představovaly duše zemřelých, se chodilo od stavení ke stavení a za básničku se vybíralo jídlo. Vzpomeňte na své zemřelé blízké, s dětmi navštivte hřbitovy a promluvte si s nimi o smrti jako přirozené součásti života.
Adventní čas je krásné období, kdy se připravujete na Vánoce, v podstatě nejdůležitější svátky v roce. Pro někoho svátek narození Ježíše Krista, pro jiného svátky rodinné, kdy se všichni spolu potěší. Zajděte na výstavu betlémů, vytvořte adventní věnec, napište dopis Ježíškovi, pečte společně cukroví. Když všechny přípravy dobře promyslíte, přestanou být Vánoce časem shonu a dojde ke zklidnění.