Toxická kamarádka? Jak ji poznat a konečně se jí zbavit

Můžete jí zavolat o půlnoci a bude tu pro vás. Můžete s ní hodiny klábosit o ničem nebo i pořád o jedné věci dokola, můžete se smát, ale stejně tak vedle sebe dokážete mlčet. Když je potřeba, proberete spolu trápení, podržíte se, když se v životě zrovna moc nedaří. Najít někoho takového není snadné a možná proto si často u těla držíme i někoho, kdo za to vůbec nestojí. Tohle jsou signály, že se přátelíte s toxickou kamarádkou!

Je jasné, že i ty nejlepší kamarádky se někdy pohádají, nemají na něco stejný názor, prostě se neshodnou. Vy se s tou svou možná nehádáte nikdy, zato neustále čelíte drobné kritice, nenápadným poznámkám na vaši adresu a podobně. Jéé, ty ještě nosíš tenhle svetr? Nechápu, že tě běhání nebaví, prospělo by ti to. Proč jedete do Řecka, Španělsko je mnohem lepší, to ví každý.

Když o tom budete přemýšlet, vlastně vám nikdy nic nepochválí, a když už to náhodou vypadá, že se na to chystá, má to nějaké ale. Ten nový účes ti sluší, ale ofina frčela loni. A dost možná od ní odcházíte s pocitem, že byste měla být chytřejší, hezčí, hubenější, alespoň tak dobrá, jako ona a podobně. Hádáme, že to omlouváte tím, že je prostě upřímná a tak to má mezi kamarádkami být. To je samozřejmě pravda, ale upřímnost a neustálá kritika jsou dvě rozdílné věci.

V každém zdravém vztahu panuje jakási vyváženost. Přemýšlejte, jak je to u vás dvou. Jste to vy, kdo musí vždycky zvednout telefon, abyste se viděly? Je to vždy ona, kdo určuje termín a místo setkání? Je to ona, kdo neustále něco potřebuje (a vy samozřejmě neodmítnete), a když náhodou jste v nouzi vy, nemá čas nebo jakýkoli jiný důvod, proč nemůže?

Přátelství má různá období, ale jakmile tuhle dynamiku určuje stále jen jeden, není to správné. A nejspíš to podvědomě víte, jen si to nechcete přiznat.

Ženská intuice je úžasná věc, tak se na ni klidně někdy spolehněte. Zapomeňte na logiku, přemýšlejte, jak se cítíte, když za kamarádkou míříte. Jak vám je, když jí třeba musíte něco odmítnout, když s ní v něčem nesouhlasíte a podobně. Máte strach říct svůj názor? Bojíte se její reakce?

Zase špatně! Emoce strachu a obav do žádného zdravého a fungujícího vztahu nepatří.

Máte někdy pocit, jako byste se vzájemně předháněly? Když vy upečete pět druhů vánočního cukroví, ona jich musí mít alespoň sedm. Když sdílí fotky z dovolené v moravském sklípku, vy hned přispěcháte s fotkou z mořské pláže. Když kamarádku v práci povýší, máte pocit, že musíte víc máknout a taky se kariérně vyšplhat výš.

Je jedno, jestli chcete být tolik lepší vy, nebo vás vždycky musí trumfnout ona. Každopádně je to známka, že to mezi vámi nefunguje příliš dobře. Je v pořádku, když se kamarádi vzájemně motivují, jeden druhého obohacuje, pomáhá mu být lepším člověkem. Ale není to závod! S kamarády se nesoupeří.

A jsme zase u intuice a poslouchání vašeho emočního hlasu. Jak vám je, když míříte na sraz s kamarádkou? Nemůžete se dočkat, až jí povíte, co se ve vašem životě za poslední dny událo, jak ona zas zahltí informacemi vás, jak se spolu zasmějete, pobavíte, jak to prostě bude super? Tak to má být!

Jestli ale jdete a přemýšlíte, jakou bude mít kamarádka náladu, za co vás zkritizuje, jestli zase zapomene, co jste jí říkala minule, není to dobré. Odpovězte si upřímně, proč se s někým, na koho se ani netěšíte, scházíte? Ze zvyku? Ze slušnosti? Protože nikoho jiného nemáte? Moc dobře víte, že ani jeden z těchto důvodů nemá žádnou váhu.

Může fungovat kamarádství mezi mužem a ženou? To je věčná otázka, na kterou asi nikdo nezná odpověď. Že z toho ale může být něco víc, víme všichni. Od přátelství k lásce: Kteří slavní byli nejdřív kamarádi?