Toužíte po štěstí? Tak nedělejte těchto 5 věcí!

Pro každého je štěstí trochu něco jiného, má jinou podobu. Ale chcete ho všichni. Honíte se za ním, téměř vše děláte proto, abyste ho dosáhli. Ale ono pořád nepřichází! Jak je to možné? Proč?

Zkuste se vyvarovat těchto pěti věcí a možná se pocitu spokojenosti a štěstí konečně dočkáte!

V dnešní době je to samozřejmě těžké. Díky internetu a sociálním sítím máte přehled o sebemenším úspěchu kohokoli z vašeho blízkého i velmi širokého okolí. A je těžké nesrovnávat svého potomka se sousedčiným synem, který už ve čtyřech umí číst, nebo sebe s kolegyní, která parádně zhubla.

A pak vás přepadá závist, žárlivost a pocit méněcennosti. „Objeví-li se někdo, kdo ve vás tyhle pocity vyvolá, zeptejte se sami sebe, co vám ten člověk ukazuje. Závidíte mu postavu, peníze, vztah, nebo schopnosti? Právě jste pojmenovali své emoční díry, které je potřeba zacelit,“ říká vztahová koučka ze Školy pro ženy Hana Wolf.

Negativní pocity by se pro vás měly stát inspirací, motorem k tomu, abyste se změnili. „Nesnažte se ale měnit ve svém jádru. Pokud měříte 160 centimetrů, máte černé kudrnaté vlasy a srovnáváte se s kamarádkou, co má 180 centimetrů a je to blondýna, asi nikdy stejného stavu nedocílíte,“ radí Hana Wolf. Ale pátrejte po tom, co z jejího světa by mohlo zkvalitnit ten váš.

Chronické odkládání nepříjemných povinností, věcí týkajících se vašeho duševního života (řešení vztahových problémů, práce na sobě samém, ať je to snaha zhubnout nebo se vzdělat), nulová aktivita, nicnedělání. To je prokrastinace, kvůli které jste stále na místě a nikam se neposouváte. Nežijete, ale přežíváte. A tahle stagnace vás vnitřně zabíjí.

Je potřeba ze sebe vydolovat zbytky energie, jasně pojmenovat to, po čem toužíte, a udělat rázný krok. Začátky sice bolí, ale po čase zjistíte, že to stálo za to.

Být k sobě zdravě kritický není nic špatného. Vidět se reálně, přiznat si své nedokonalosti a pracovat s nimi je dokonce velmi prospěšné. Ale stejně tak se musíte umět i ocenit a pochválit, znát svá pozitiva.

Pokud se stále jen v duchu peskujete, nedokážete si nic odpustit, při každém pohledu do zrcadla si řeknete, že nestojíte za nic, protože jste tlustí, nepovedla se vám prezentace v práci, a není div, že jste sami, je to jako byste pomalu, ale účinně zabíjeli své sebevědomí. A bez zdravé sebelásky nikdy šťastní nebudete!

Podobně je to i s vaším pohledem na svět. Jste naprostý negativista? Ve všem vidíte jen to horší? Když se vrháte do něčeho nového, malujete si černý scénář místo, abyste si představovali, jak báječně to může skončit?

Tady platí, že jak se do lesa volá, tak se z něj ozývá. Tímhle negativistickým smýšlením v podstatě bráníte, aby k vám mohlo přijít to hezké, naopak do svého života zvete to špatné. Zkuste se na svět dívat trochu optimističtěji!

Pořád myslíte na ostatní. A jakékoli svoje rozhodnutí děláte podle toho, zda to bude dobré pro děti, partnera, kolegy. Jenže občas je potřeba být trochu sobec!

„Lidé se mnohdy popírají, šlapou po sobě samých, jen aby vyhověli partnerovi, dětem, rodině. Ti však nemají o jejich vnitřních motivech mnohdy ani ponětí, a tím paradoxně vzniká absolutní pocit nevděčnosti za vaše obětování se. Přitom kdyby se všichni naučili i svým blízkým říkat láskyplně ne, byli by mnohem šťastnější a spokojenější,“ říká vztahová koučka Hana Lustíková.

Děláte něco z těchto věcí?