Článek
Jen málokdy vidíte muže, který by takhle komandoval svou ženu. Ale opačně je to až nepříjemně běžný jev. Buďme k sobě upřímné: prostě máme ke komandování sklony. Nejspíš máme pocit, že jde o dobře míněné rady, ale příjemné to našim milovaným polovičkám určitě není.
Proč to tak ženy mají, jak se pak cítí jejich muž a co s tím?
Důvodů je hned několik
V prvé řadě je potřeba říct, že ženy to většinou myslí skutečně dobře. Od přírody jsou právě ženy jakési ochranitelky rodinné pohody, jednoduše se starají o to, aby všem bylo dobře. A bohužel to mnohdy skončí tak, že všechny zasypávají radami a příkazy.
Jak je ale možné, že v pětadvaceti to žena nedělá a třeba o deset či patnáct let později ano? Nejčastější příčiny jsou následující:
- Muž, který zpohodlní - Po letech soužití už je málokterý muž tak aktivní a pozorný jako na začátku. „Muži v dlouhodobém vztahu většinou zpohodlní a pouštějí iniciativu. A pokud žena něco chce, musí si o to říkat. Čím pohodlnější muž ve vztahu je, tím iniciativnější je žena, tím víc komandování,“ vysvětluje vztahová koučka Kateřina Chytra.
- Výchova - Sklony ke komandování ve vás bývají už odmala, jen v dospělosti se naplno projeví. „Většinou jde o přejatý vzorec chování z rodiny. Učíte se to od svých matek, které takto komandovaly své děti i muže,“ říká vztahová koučka a zakladatelka Školy pro ženy Lenka Černá.
- Mateřství - Máte dítě a najednou jste ve zcela nové roli. „Stává se, že ženy vedou se svými dětmi komunikaci ve stylu ‚to musíš a tohle nesmíš‘. Ta komunikace se smrskává do příkazů, které neberou tolik sil jako vysvětlování, proč tohle je nebo není dobré. Žena s dětmi většinou tráví mnoho času a pak není divu, že tento způsob komunikace začíná používat i s partnerem,“ vysvětluje poradkyně v osobním rozvoji Klára Gelnarová.
- Monopol na rozum - Role matky je pro většinu žen přirozeně velice naplňující, zásadní. „Mnoho let dává žena hodně energie do toho, aby vychovala své děti co nejlépe. Domov a rodina je její působiště, a tak se v této oblasti díky dlouholetým zkušenostem cítí silná natolik, že má tendenci své zkušenosti předkládat jako fakta,“ dodává Klára Gelnarová.
Ať už je za vaším komandováním cokoli, vašemu muži to určitě příjemné neníFoto: Roman Samborskyi, Shutterstock.com
A co muži?
Bohužel muži tohle komandování nenesou příliš dobře. Je to v podstatě útok na mužství a sebevědomí. „Cítí se jako malý kluk a jeho žena pro něj ztrácí přitažlivost,“ varuje Kateřina Chytra.
Možné reakce takto komandovaných mužů jsou v podstatě dvě:
- Útlum - Muž pod náporem příkazů a rad ještě víc pohodlní, ztrácí energii, v podstatě poslouchá svou ženu. Ze zvyku a pro klid v domácnosti. Ovšem uvnitř něj se to bouří a je jen otázka času, kdy se pokusí nějak uniknout (například si najde milenku) nebo bouchne a ženu opustí.
- Rebelství - Jiní muži jednají jakoby na truc, snaží se se ženou bojovat. A tak rebelují. Ona řekne, aby zahnul doprava, on najust zahne doleva, i když třeba ví, že trasa, kterou navrhla jeho partnerka, je vážně lepší. A tohle samozřejmě vede k hádkám, sporům a nakonec opět třeba i k nevěře či rozchodu.
Takhle ne
Nejdřív si zkuste všímat toho, jak se svým mužem mluvíte. „Prvním krokem je totiž uvědomění si, že komunikujete pomocí příkazů a zákazů s partnerem, který je ale dospělým a svéprávným člověkem,“ radí Klára Gelnarová.
Druhý krok je pak zkusit se pokaždé, když máte nutkavou chuť komandovat, zastavit a přemýšlet, zda je vůbec nutné to říkat, případně zda by to nešlo sdělit jinak, třeba prosbou, nabídkou nebo s milým vysvětlením, proč vy to vidíte takhle. „Ale vždy respektujte, co váš muž nakonec udělá,“ dodává Klára Gelnarová.
Jak jste na tom vy? Máte sklony ke komandování?
