Tohle jsou 3 typy mužů, kteří k životu potřebují nevěru. Odhalte je včas!

Království za odpověď. Je možné nevěru léčit? „To je stejné, jako bychom se ptali, zda se odnaučíme jíst dobré jídlo,“ tvrdí známý český sexuolog Zlatko Pastor s tím, že touha po navazování známostí a sexu s novým partnerem je pro mnohé, i zadané, natolik silná, že nevnímají rizika s tím spojená: společenské nepříjemnosti, pohlavní choroby, nechtěné těhotenství, rozvody, ohrožení kariéry, nepochopení, i ztrátu majetku. A přesto jim to stojí za to. Komu konkrétně?

Odborníci se shodují, že se na světě vyskytují tři typy mužů, kteří mají k nevěře větší sklony, tedy jsou k ní už tak říkajíc předurčeni. Tohle rozdělení sexuologa Radimu Uzla je velmi alarmující!

„Jedná se o jakéhosi notorického lovce žen. Mimomanželská sexuální aktivita takového člověka vyplývá většinou z jakési silné pudovosti a z potřeby časté změny. Má představu, že počtem svých sexuálních zkušeností potvrzuje svou mužnost,“ popisuje sexuolog s tím, že někteří psychologové připouštějí, že mužskou nevěru nezpůsobuje jenom nějaký zvýšený pohlavní pud, ale uplatňuje se tady i tendence k získávání stále nových zážitků Tento povahový rys se nemusí projevovat pouze v sexu.

Tak třeba turista hledá stále nové turistické cesty a každá nově objevená mu přináší nové uspokojivé zážitky. Většinou to jsou lidé s význačně zdůrazněnou životní energií, milující nové a nové životní scénáře.

„Poprvé mi řekl, že to prostě potřeboval. Odpustila jsem mu. Podruhé už jsem si připadala jako nějaká onuce. Když to udělal potřetí, sbalila jsem mu kufry. Co vím, má už osmý vztah,“ popisuje čtenářka Lucie.

Tohoto „exempláře“ sexuolog Radim Uzel ve své knize Nevěra a co s ní popisuje následovně. „Nejen v sexualitě, ale i v ostatních životních situacích je nestálý, pořád hledá něco lepšího. S žádnou ženou nedokáže vytvořit skutečný emoční vztah, o lásce zpravidla jenom žvaní a ve skutečnosti každá nová milenka představuje jakýsi experiment.“

K jeho poznávacím znamením může patřit dispozice k vyvolávání konfliktů, malá nebo žádná schopnost podřídit se, neochota věnovat se věcem, které nepřináší rychlý efekt.

„Potkala jsem, byla jsem s ním, milovala ho, ale už nikdy více. Ani jednou mi do očí neřekl, že by mu na mně něco vadilo, ale když jsem mu přišla na nevěru číslo jedna i dvě, vyjmenoval mi snad tisíc věcí. Sám přitom jako partner nestál za nic,“ krčí rameny Bára.

Pravou pohromou pro své milenky pak představuje nevěrník, který navíc získává potěšení z vlastního narcismu. Chce se prostě líbit, a když se mu to podaří, zažívá sebeuspokojení. „Bývá to nevyzrálá osobnost jakéhosi dona Juana, který se má nejen rád, ale je také přesvědčen o vlastní důležitosti, dokonalosti a talentu,“ vysvětluje Radim Uzel. Narcis se zkrátka domnívá, že je lepší než ti druzí – a může si tak dovolit cokoli a kdykoli.

„Výtky typu, že jsem mu nepochválila vzhled nebo úžasné chování, patřily k běžným denním scénářům. Taky mu dělalo dobře, že se za ním ostatní otáčely. Však mě před nimi spíš schovával. Myslela jsem, že je to jen taková jeho hra. Pak se ukázalo, že souběžně se mnou udržoval vztah s ještě dalšími třemi ženami,“ popisuje podvedená Alexandra.

Tak co, který typ muže-nevěrníka je podle vás ten nejzákeřnější? A máte ve svém okolí podobného záletníka?