Článek
Když imunitní systém chybně vyhodnotí vlastní tkáň jako cizí element, začne vytvářet protilátky. Posílá bílé krvinky, aby útočily na buňky nebo tkáně, jako by byly napadené infekcí. Důsledkem je vznik autoimunitního onemocnění. Škála těchto chorob je nesmírně široká, a změny hmotnosti se proto projevují různě: můžete přibírat jako v případě dysfunkce štítné žlázy, nebo hubnout jako u celiakie nebo Crohnovy choroby.
Na vině je stres a genetika
Ve většině případů nástupu choroby předchází zvýšená zátěž organismu – přesněji řečeno, infekce či stresové zatížení se spojí s genetickými dispozicemi. Léčba pak nejčastěji spočívá v utlumení imunitního systému. „Tím se ale snižuje jeho funkce, což s sebou nese množství nežádoucích vedlejších účinků, jako je riziko infekce či vzniku nádorů,“ vysvětluje MUDr. Marie Skalská z Pro Fit Institutu. Ačkoliv zřejmá prevence pravděpodobně neexistuje, jako účelné se jeví snížení míry prožívaného stresu. Marie Skalská se tomuto tématu věnuje v některých workshopech.
Příčina leží ve střevech
Vedle stresu se jako další, méně známý důvod propuknutí autoimunitní nemoci jeví i chronický zánět postihující střeva. Tento problém rozebírá MUDr. David Frej v knize „Stravou proti zánětu“: zánět zvýší propustnost střeva a přirozená rovnováha střevní mikroflóry je narušena. Její stav se mění vlivem stravy a ovlivňuje, jak se tráví a vstřebávají tuky. „Když začnou tyto bakterie vylučovat toxiny, vlivem zánětu dochází k hormonální nerovnováze, jedné z příčin obezity,“ vysvětluje lékař. A to může vést až k rozvinutí autoimunitní choroby.
Hmotnost kolísá? Možná udeřila nemoc
Nad nežádoucím či nevysvětlitelným hubnutím nebo přibíráním rozhodně není dobré jen tak mávnout rukou. Mohou být totiž příznakem některé z následujících autoimunitních chorob. Když se včas neléčí, dochází k zánětu a poškození orgánů.
- Cukrovka 1. typu - nemusí být, na rozdíl od 2. typu, spojena s nadváhou, ale spíše s podváhou. A to kvůli neschopnosti buněk přijmout a zpracovat glukózu. Není-li onemocnění léčeno inzulinem, je smrtelné.
- Revmatoidní artritida - nejběžnější autoimunitní nemoc souvisí často se zánětem střevní sliznice, kdy dochází ke zhoršenému vstřebávání živin. Omezení pohybu vlivem bolestivosti podporuje ukládání tuku v těle.
- Celiakie - důsledkem poruchy vstřebávání lepku vzniká zánět střevní sliznice. Ten vede k nedostatku látek, malnutrici (příjem potravy je nedostatečný, přílišný nebo nevyvážený) a podvýživě.
- Addisonova choroba - selhání nadledvin spojené s nedostatkem stresových hormonů a aldosteronu způsobuje průjmy, nechutenství a s nimi spjatý úbytek váhy.
- Autoimunitní poruchy štítné žlázy - zvýšená funkce způsobuje spíše hubnutí, ale častější hypotyreóza zpomaluje metabolismus a zvyšuje riziko obezity.
- Crohnova choroba - zánětlivé onemocnění střeva, při němž dochází k narušení střevní mikroflóry. Důsledkem toho není poškozená střevní sliznice schopna absorbovat důležité látky. Postiženému se nedostává živin z přijímané potravy a hubne.
- Ulcerózní kolitida - mechanismus této střevní nemoci je odlišný od Crohnovy choroby, ale důsledky pro výživu a trávení jsou podobné.
Diagnóza: autoimunitní choroba
Měli jste potíže, zašli jste k odborníkům a diagnóza zní: autoimunitní choroba. Co bude následovat? „Autoimunitní onemocnění jsou často léčena kortikosteroidy, s čímž souvisí takzvaná centrální obezita,“ vysvětluje Marie Skalská. Tuk se ukládá v centru těla a na tvářích, zatímco ruce a nohy jsou štíhlé. Existuje nějaké řešení této zdánlivě bezvýchodné situace? Alespoň částečně určitě ano. Získáte jej z rukou zkušených odborníků, kteří se pokusí sestavit vyvážený jídelníček přímo na míru tak, aby bylo možno přirozenou cestou podpořit normální stav organismu.
A co vaše hmotnost? Je v pořádku?