Tipy pro super čisté nádobí

Práce s myčkou není žádná věda. Prostě do ní naskládáte nádobí, do zásobníku strčíte tabletu, zmáčknete čudlík a pak už jen vyndáte čisté věci. Jenže občas je sklo flekaté, talíře mají zaschlé zbytky a hrnce jsou posety skvrnami od rzi. Také to znáte?

Osvojte si následující tipy australské asociace spotřebitelů Choice, které zveřejnil britský magazín Daily Mail, a vaše nádobí bude vždycky už jen super čisté.

Je na hrnci uvedeno, že může do myčky? Že se vašemu dřevěnému prkénku v myčce nikdy nic nestalo? Kdepak! Nic ze dřeva, mědi ani hliníku do myčky prostě nepatří.

Prkénku se sice nic nestane, ale dřevo má schopnost absorbovat veškeré pachy, které při mycím procesu v přístroji cirkulují z ostatního špinavého nádobí. Takže dřevěné prkýnko či vařečka se nezničí, ale lidově řečeno zasmrádnou. A o to asi nikdo nestojí.

A co se týče mědi a hliníku, tam jde nádobí opravdu o život. Možná ne po pár prvních mycích cyklech, ale tlak vody a korozivní čisticí prostředky nemají na tyto materiály dobrý vliv – jde o reaktivní kovy, které jsou náchylné ke korozi. Po opakovaném pobytu v myčce se nože ztupí a hrnce pokryjí skvrny od rzi. (Co se radši pustit do večeře bez hory špinavého nádobí? Zkuste 3 tipy na pořádná jídla z jednoho hrnce.)

Talíře, misky ani jiné nádobí rozhodně nemusíte ručně oplachovat, než je vložíte do myčky. Kapsle mají dostatečnou sílu, aby nádobí veškerých nečistot zbavily. Pokud je tedy v dobré kondici filtr – proto je potřeba ho alespoň jednou týdně propláchnout a odstranit z něj usazené nečistoty. Ze všeho, co přijde do myčky, seškrábejte zbytky jídel, protože právě kousky brambor, nedojedeného masa a podobně filtr ucpávají a přístroji ztěžují práci.

Klíčem k dokonale umytému nádobí je správné rozmístění. Sklo a plasty patří do horního patra, kde je menší riziko, že se rozbijí či poničí horkem – dole dostává nádobí horkou vodou přímý zásah, nahoře je vedro o trochu menší.

Talíře a hrnce mají své místo v dolním patře. Nejšpinavější kousky dávejte doprostřed. Proč? Rotující tryska ne vždy dokonale dosahuje do rohů myčky, uprostřed je to ale jistota. Talíře na sebe moc netlačte, nechávejte mezi nimi malý prostor. Umožníte tak vodě a čisticímu prostředku, aby se dostaly opravdu všude a špína mohla lehce odtéct. A pozor na misky či hrnce: vždy musejí být dnem nahoru, aby se v nich pak nedržela špinavá voda.

Jakmile myčka dokončí proces, ihned ji vypněte a otevřete. Nádobí rychleji uschne a nestihnou se na něm vytvořit malé šedé flíčky od pomalu usychající vody.

Používáte obyčejné jednosložkové tablety? Jejich místo je opravdu v zásobníku. A platí to i pro jednosložkové gely. Ty jsou mimochodem lepší volba pro menší myčky (45 cm), protože běžně dostupné kapsle jsou dávkovány pro klasické myčky o šíři 60 cm a v menších přístrojích mohou způsobit například obrovské pěnění. (Zase ovšem dokážou jiné věci: Víte, že tableta do myčky umí vyčistit troubu i vybělit záchod?)

Jinak je to ale s vícesložkovými tabletami (multi, 3 v 1 apod.) – ty do zásobníku nepatří. Položte je volně na dno myčky. Každá složka má totiž svoji funkci a potřebuje se k nádobí dostat v jiný čas, což zásobník neumožňuje – otevře se jen jednou během celého procesu mytí.

Například první složka tablet 3 v 1 je určena pro fázi prvotního oplachu (předmytí), ale zásobník se otevírá, až když tahle fáze skončí a začne hlavní mytí. Vy tak kupujete drahé a efektivní kapsle, ale špatným umístěním z nich děláte kapsle obyčejné.

Domácí pomocníci umějí skoro až zázraky. Víte třeba, že v myčce, kávovaru nebo na žehličce uvaříte perfektní jídlo?