Článek
Celé Česko je plné upomínek na blízkou i dávnou minulost a některá místa, kde došlo ke slavným událostem, se během let stala předmětem národního kultu. Stavějí se na nich památníky a školní dítka sem podnikají výlety. Nenechte si to ujít ani vy, třebaže jste ze školy dávno pryč. Připomenete si historii, potěšíte se výhledem a ještě si tak příjemně odbudete porci zdravého pohybu.
Památná hora Říp
Čím jiným začít než největším z národních symbolů – horou Říp. Sem podle legendy dorazil praotec Čech se svou družinou, rozhlédl se po okolní krajině a zalíbila se mu natolik, že se rozhodl zvolit si ji za svou novou domovinu. Vyhlídka ze 461 metrů vysokého čedičového kopce je uchvacující i dnes, za návštěvu stojí i románská rotunda sv. Jiří a sv. Vojtěcha, která stojí na jeho vrcholu.
Bílá hora v Praze
Hlavní město se do dějin země zapsalo nesčetněkrát a turisticky atraktivních míst je tu celá řada. Škoda by bylo opomenout třeba památník na Bílé hoře. Připomíná nešťastnou porážku českých stavů 8. listopadu 1620 a následnou, téměř třísetletou vládu habsburské monarchie. Bitvu, která trvala pouhé dvě hodiny, ale měla za následek popravu sedmadvaceti českých pánů a nucenou rekatolizaci českých obyvatel, dodnes připomíná skromná kamenná mohyla.
Krvavé Šumpersko
Náboženské spory formovaly českou a moravskou historii opakovaně a nevyhnuly se nám ani obávané čarodějnické procesy. Nejintenzivněji se do srdcí lidí zapsaly na Šumpersku a Jesenicku. Chcete-li se o nich dozvědět víc, podívejte se na slavné drama Kladivo na čarodějnice (1969) nebo se vydejte do míst, kde sadistický inkvizitor Jindřich František Boblig v 17. století procesy vedl. Za návštěvu stojí zámek Velké Losiny, sezonu zahájil 2. dubna. Poučná je i expozice ve Vlastivědném muzeum Jesenicka v Jeseníku a také Expozice čarodějnických procesů ve sklepení Geschaderova domu v Šumperku, která je přístupná od června do září.
Archeostezka Pavlov
Táhne vás to do přírody? Vydejte se po stopách nejdávnější minulosti lidstva. Krásně zmapované informace naleznete na pět kilometrů dlouhé Archeostezce, která vede z Pavlova do Dolních Věstonic – místa nálezu Věstonické venuše. Na informačních panelech se dozvíte, jak žili dávní lovci mamutů, a přitom se pokocháte krajinou Pavlovských vrchů. Desítky tisíc let staré exponáty si můžete prohlédnout v moderním Archeoparku přímo v Pavlově, jeho brány se otevírají začátkem dubna.
Socha Jana Žižky u Sudoměře
Za Janem Žižkou z Trocnova (1360–1424) se můžete vydat na pražský Vítkov, kde se tyčí vůbec největší jezdecká socha v Evropě. A další monumentální, šestnáctimetrový památník slavného vojevůdce najdete v jeho rodných jižních Čechách: v místě, kde se v roce 1420 odehrála bitva u Sudoměře. Vítězství husitů měla tehdy pomoci i důmyslná past v podobě šátků rozložených přes vypuštěný rybník, v jehož bahnitém dně nepřátelé v těžkém brnění uvízli a husité je snadno pobili. I když jde možná jen o pověst, i dnes si můžete prohlédnout zvlněný terén a soustavu rybníků, které tehdy dobře posloužily nepočetné husitské armádě k velkému vítězství.
Pomník selského povstání u Chlumce
Jistě znáte úsloví „dopadnout jako sedláci u Chlumce“. Chcete-li se dozvědět víc, jak to s nimi tehdy bylo, zamiřte na návrší Skalka nedaleko Chlumce nad Cidlinou. Socha rolníka v nadživotní velikosti upomíná na selské povstání z roku 1775, kdy se místní sedláci postavili proti vrchnosti a volali po zrušení neúměrné roboty. Jejich snaha skončila fiaskem, mnoho vzbouřenců bylo pobito, zajato nebo padlo na útěku. Ani po smrti se nedočkali klidu, jejich těla byla pohřbena bez obřadu mimo posvěcenou půdu hřbitova. Svého sice nedosáhli, urychlili ale cestu ke zrušení nevolnictví, o šest let později vydal císař Josef II. patent o zrušení nevolnictví.