Hlavní obsah

Výlety za českou historií: Po stopách sadistického inkvizitora, fiaska sedláků i slavné bitvy husitů

Foto: Roman Kybus, Shutterstock.com

Foto: Roman Kybus, Shutterstock.com

Osudové momenty našich dějin si můžete připomenout nejen ve školní lavici, ale i na příjemném výletě. Místa, kde se utvářela česká a moravská historie, nikam nezmizela, ale čekají na zvídavé návštěvníky. Ukažte dětem, že dějepis a vlastivěda nejsou jen slova!

Článek

Celé Česko je plné upomínek na blízkou i dávnou minulost a některá místa, kde došlo ke slavným událostem, se během let stala předmětem národního kultu. Stavějí se na nich památníky a školní dítka sem podnikají výlety. Nenechte si to ujít ani vy, třebaže jste ze školy dávno pryč. Připomenete si historii, potěšíte se výhledem a ještě si tak příjemně odbudete porci zdravého pohybu.

Památná hora Říp

Čím jiným začít než největším z národních symbolů – horou Říp. Sem podle legendy dorazil praotec Čech se svou družinou, rozhlédl se po okolní krajině a zalíbila se mu natolik, že se rozhodl zvolit si ji za svou novou domovinu. Vyhlídka ze 461 metrů vysokého čedičového kopce je uchvacující i dnes, za návštěvu stojí i románská rotunda sv. Jiří a sv. Vojtěcha, která stojí na jeho vrcholu.

Foto: kaprik, Shutterstock.com

U příležitosti svátku svatého Jiří se na úpatí hory Říp tradičně koná pouť, letos je od 22. do 24. dubnaFoto: kaprik, Shutterstock.com

Bílá hora v Praze

Hlavní město se do dějin země zapsalo nesčetněkrát a turisticky atraktivních míst je tu celá řada. Škoda by bylo opomenout třeba památník na Bílé hoře. Připomíná nešťastnou porážku českých stavů 8. listopadu 1620 a následnou, téměř třísetletou vládu habsburské monarchie. Bitvu, která trvala pouhé dvě hodiny, ale měla za následek popravu sedmadvaceti českých pánů a nucenou rekatolizaci českých obyvatel, dodnes připomíná skromná kamenná mohyla.

Foto: Profimedia.cz

Každoročně se na Bílé hoře koná velkolepá rekonstrukce osudové bitvy, letos na ni můžete vyrazit 17. a 18. záříFoto: Profimedia.cz

Krvavé Šumpersko

Náboženské spory formovaly českou a moravskou historii opakovaně a nevyhnuly se nám ani obávané čarodějnické procesy. Nejintenzivněji se do srdcí lidí zapsaly na Šumpersku a Jesenicku. Chcete-li se o nich dozvědět víc, podívejte se na slavné drama Kladivo na čarodějnice (1969) nebo se vydejte do míst, kde sadistický inkvizitor Jindřich František Boblig v 17. století procesy vedl. Za návštěvu stojí zámek Velké Losiny, sezonu zahájil 2. dubna. Poučná je i expozice ve Vlastivědném muzeum Jesenicka v Jeseníku a také Expozice čarodějnických procesů ve sklepení Geschaderova domu v Šumperku, která je přístupná od června do září.

Foto: Profimedia.cz

Na Velkých Losinách se natáčel snímek Kladivo na čarodějnice (1969), film Bathory (2008) nebo pohádka O Ječmínkovi (2003)Foto: Profimedia.cz

Archeostezka Pavlov

Táhne vás to do přírody? Vydejte se po stopách nejdávnější minulosti lidstva. Krásně zmapované informace naleznete na pět kilometrů dlouhé Archeostezce, která vede z Pavlova do Dolních Věstonic – místa nálezu Věstonické venuše. Na informačních panelech se dozvíte, jak žili dávní lovci mamutů, a přitom se pokocháte krajinou Pavlovských vrchů. Desítky tisíc let staré exponáty si můžete prohlédnout v moderním Archeoparku přímo v Pavlově, jeho brány se otevírají začátkem dubna.

Foto: archeoparkpavlov.cz

Archeostezka vede místy, kde archeologové učinili objevy tak významné, že se oblast pod Pálavou pevně zapsala do světové historieFoto: archeoparkpavlov.cz

Socha Jana Žižky u Sudoměře

Za Janem Žižkou z Trocnova (1360–1424) se můžete vydat na pražský Vítkov, kde se tyčí vůbec největší jezdecká socha v Evropě. A další monumentální, šestnáctimetrový památník slavného vojevůdce najdete v jeho rodných jižních Čechách: v místě, kde se v roce 1420 odehrála bitva u Sudoměře. Vítězství husitů měla tehdy pomoci i důmyslná past v podobě šátků rozložených přes vypuštěný rybník, v jehož bahnitém dně nepřátelé v těžkém brnění uvízli a husité je snadno pobili. I když jde možná jen o pověst, i dnes si můžete prohlédnout zvlněný terén a soustavu rybníků, které tehdy dobře posloužily nepočetné husitské armádě k velkému vítězství.

Foto: Profimedia.cz

Socha z kamenných kvádrů, umístěná mezi rybníky Markovcem a Škaredým, je dílem akademického sochaře Emanuela Kodeta (byl to dědeček oblíbeného herce Jiřího Kodeta)Foto: Profimedia.cz

Pomník selského povstání u Chlumce

Jistě znáte úsloví „dopadnout jako sedláci u Chlumce“. Chcete-li se dozvědět víc, jak to s nimi tehdy bylo, zamiřte na návrší Skalka nedaleko Chlumce nad Cidlinou. Socha rolníka v nadživotní velikosti upomíná na selské povstání z roku 1775, kdy se místní sedláci postavili proti vrchnosti a volali po zrušení neúměrné roboty. Jejich snaha skončila fiaskem, mnoho vzbouřenců bylo pobito, zajato nebo padlo na útěku. Ani po smrti se nedočkali klidu, jejich těla byla pohřbena bez obřadu mimo posvěcenou půdu hřbitova. Svého sice nedosáhli, urychlili ale cestu ke zrušení nevolnictví, o šest let později vydal císař Josef II. patent o zrušení nevolnictví.

Foto: Profimedia.cz

Velkolepá bronzová socha je dílem akademického sochaře Jakuba Obrovského Foto: Profimedia.cz

Související témata:

Načítám