Článek
Časopis Uzlíček
Dobrovolné pojistné se mnohonásobně vrátí
Zálohy na nemocenské pojištění jsou placeny dobrovolně. To je také důvod, proč většina žen, které podnikají a snaží se hledět si každé koruny, zvlášť v období, kdy se nedaří, často nejsou k platbám tohoto pojištění přihlášeny. Ano, nepřihlášením se k nemocenskému pojištění ušetříte 83 Kč v případě nejnižší a 1010 Kč v případě nejvyšší platby zálohy měsíčně, pokud ale otěhotníte, dobrovolně se tak vzdáte částky cca 180 000 Kč, kterou byste mohly získat, kdybyste si po dobu alespoň 270 kalendářních dnů před nástupem na mateřskou toto pojištění platily.
Příklad
Paní Jitka z Ostravy, které je 31 let a podniká jako soukromá účetní, je přihlášena k platbám dobrovolného nemocenského pojištění a měsíčně platí to nejnižší, 83 Kč. V červnu letošního roku se s manželem začali snažit o miminko. Jelikož si Jitka nebyla jistá tím, jak dlouho potrvá, než se jí skutečně podaří otěhotnět, nechala výši pojištění zatím na nejnižší možné hranici. Začátkem července po návštěvě gynekologa zjistila, že je už 3 měsíce těhotná.
Jelikož ví, že se zálohy na nemocenské pojištění nedají navýšit a zaplatit zpětně, ale lze je zaplatit poslední měsíc rozhodného období, podle kterého se pak výše mateřské určuje, rozhodla se Jitka, že ještě počká, zda se těhotenství nezkomplikuje a v posledním měsíci doplatí rozdílnou částku tak, jako by po dobu oněch 270 kalendářních dní platila měsíčně plnou částku 1010 Kč. Nic tak neriskuje a dosáhne na nejvyšší možnou mateřskou ve výši 29 070 Kč měsíčně, kterou bude v případě, že porodí jedno dítě, jak jí gynekolog potvrdil, pobírat 28 týdnů.
Kdyby si nemocenské pojištění neplatila, musela by počkat až do doby, kdy jí vznikne nárok na rodičovský příspěvek. Na mateřskou by totiž nárok vůbec neměla. V případě, že by se rozhodla zůstat pouze u platby nejnižší, tedy 83 Kč, dosáhla by pouze na mateřskou ve výši 4110 Kč. Rozdíl je tedy propastný.
Rozdíly ve výši mateřské jsou znatelnéFoto: Thinkstock
Neznalost neomlouvá
Bohužel této výhody nemohou využít podnikatelky, které již zjistily, že těhotné jsou, ale nestihly se k platbě dobrovolného nemocenského pojištění přihlásit. Jelikož na mateřskou se nastupuje 6–8 týdnů před porodem, nestihly by splnit zákonem danou lhůtu (270 kalendářních dnů, tedy cca 9 měsíců), po kterou musejí být k platbě tohoto dobrovolného pojištění přihlášeny. Proto je důležité myslet na tuto skutečnost včas, ještě před otěhotněním.
Věty typu: „Nemocenskou mi stejně nikdo nezaplatí, prostě když nedělám, tak nevydělávám, s tím jsem se už jako podnikatelka smířila…,“ jsou pochopitelné, ale… Osoby samostatně výdělečné činné jsou oproti zaměstnancům účastny nemocenského pojištění pouze dobrovolně. Záleží tedy na nich, zda se pojistí a jak velké pojištění chtějí platit. Nehrazení nemocenského pojištění pak s sebou může přinést nevzniknutí nároku na dávky nemocenského pojištění – nemocenskou či peněžitou pomoc v mateřství. Například v době nemoci, kdy OSVČ nemá nárok na nemocenské dávky, protože neplatila pojištění, nemá nárok ani na dávky pomoci v hmotné nouzi (doplatky do životního minima). Je tedy na místě vždy zvážit, zda má cenu v této oblasti šetřit či nikoliv.
Pro samostatně výdělečně činné ženy, které plánují mateřství, hraje roli také jejich finanční zabezpečení v době péče o dítě. Pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství (mateřskou) u žen podnikatelek platí dvě základní podmínky:
- účast na nemocenském pojištění minimálně 270 kal. dnů v posledních 2 letech
- účast na nemocenském pojištění jako OSVČ minimálně 180 kal. dnů před nástupem na peněžitou pomoc v mateřství
Jak dochází k výpočtu?
Pro ovlivnění vlastní výše peněžité pomoci v mateřství je pak rozhodující výše vyměřovacího základu, ze kterého se nemocenské pojištění platí. Tento základ si určuje sama podnikatelka, v době zjištění těhotenství je tedy na místě obrátit se na okresní správu sociálního zabezpečení a platbu pojištění si zvýšit kvůli zajištění co možná nejvyšší peněžité pomoci v mateřství.
Vlastní pojistné činí 1,4 % z vyměřovacího základu. Váháte, jak velký vyměřovací základ zvolit? Na této kalkulačce si můžete zkusit spočítat orientační výši peněžité pomoci v mateřství ZDE.
Podle výpočtu pro dosažení maximálně možné peněžité pomoci v mateřství – cca 29 070 Kč měsíčně – je potřeba mít měsíční vyměřovací základ cca 72 143 Kč. Tak velkému vyměřovacímu základu pak odpovídá právě pojistné ve výši cca 1010 Kč měsíčně. A to není natolik velká suma, že by ji podnikatelky nemohly odvádět a zajistit si tak skvělou výši svého finančního zabezpečení v době mateřské dovolené.
Nemocenské pojištění není možno doplatit zpětně, je však možno si navýšit zálohy na tolik, aby žena dosáhla na maximální výši peněžité pomoci v mateřství. Nevíte si rady? Konkrétní informace získáte přímo na okresních správách sociálního zabezpečení, které dávky vyplácí.
Jak dlouho bude tato možnost pro podnikatelky existovat, nevíme. Vše bude záležet na nové politické reprezentaci, která již avizuje, že podnikatelkám na tuto výhodu sáhne. Pokud zákonodárci k této změně přistoupí, může se stát, že některé ženy odvedou vysoké pojistné a jejich dávky v mateřství už nebudou tak štědré jako nyní. Zatím ale platí stav původní.
Poznámka: v případě porodu jednoho dítěte je mateřská pobírána po dobu 28 týdnů (tedy přibližně 7 měsíců), v případě porodu dvou a více dětí, je to 37 týdnů (tedy přibližně 9 měsíců)
Časopis Uzlíček červenec–srpen 2010
