Těšíte se na další horké dny? Vaše srdce ne!

Teplé letní dny jsou sice příjemné, ale nesmí toho vedra být moc. Je totiž velkou zátěží pro vaše tělo – a to i v případě, pokud jste zdraví. Pro nemocné mohou být horké časy vyloženě nebezpečné.

„Horké letní počasí obtížně snáší kardiaci. Tělo na horko reaguje roztažením periférních cév a pocením, při kterém musí srdce vynaložit mnohem větší úsilí na zachování přiměřeného krevního tlaku, což jej extrémně zatíží,“ uvádí MUDr. Milan Čech, primář Interního oddělení pražské Nemocnice Na Homolce.

K dostatečnému roztažení cév ale potřebuje dostatek tekutin. I proto byste měli pravidelně, a i bez pocitu žízně, pít. Ovšem pozor, zas to nepřežeňte, rozumná je maximálně dvojnásobná dávka tekutin, to je mezi třemi a čtyřmi litry denně. Pokud se k tomu přidá vetší fyzická zátěž, je to ještě víc. Při větším množství byste zbytečně zatěžovali ledviny, ale i srdečně-cévní systém, který jste chtěli pitím chránit.

Ať máte potíže se srdcem či tlakem nebo ne, je rozumné si i doma občas změřit tlak. Zjistíte včas případné obtíže a můžete se obrátit na lékaře. Kombinace vedra a neléčeného vysokého tlaku může totiž v extrémním případě skončit infarktem.

Vysoký krevní tlak má asi čtyřicet procent populace, ale pokud berete léky předepsané lékařem, pak byste léto měli zvládnout. Nemusíte se pak bát ani cestování. „Jen při stresových situacích, což může být i cesta na dovolenou letadlem, kdy dochází ke změně tlaku a dehydrataci organismu, může dojít ke snížení účinku léků a můžete pociťovat závratě, bolesti hlavy a únavu,“ říká MUDr. Jan Večeř z Interny-neurologie s.r.o.

Máte po parném letním dni večer oteklé nohy? „Příčinou může být právě to, že teplo zpomaluje průtok krve v žilách,“ říká MUDr. Jana Vojtíšková. Bohužel to ale může být i příznak chronické žilní choroby. Zánětem ztuhlé žíly ztratí pružnost a nevytlačují krev zpět k srdci. Takto způsobené otoky se objevují hlavně večer. Ohroženější jsou lidé s nadváhou a sedavým zaměstnáním. K příznakům patří metličkové a křečové žíly. „Jestliže je objevíte, jděte co nejdřív k lékaři. Nespoléhejte na samoléčbu ani babské rady či doplňky stravy,“ varuje lékařka.

Otoky nohou mohou ukazovat ale i na problém s lymfatickým systémem. V takovém případě jsou kromě kotníků oteklé i prsty a nárty. I tento stav je zapotřebí konzultovat s lékařem.

Vedro je rizikové i pro všechny, kteří musí pravidelně užívat léky nebo třeba inzulin – ten mohou vysoké teploty dokonce znehodnotit. Diabetici, kterým v horku nechutná tolik jíst, musí pamatovat i na úpravu dávkování inzulinu.

Pacienti, kteří užívají léky na odvodnění, by měli víc doplňovat minerály, neboť v době, kdy se víc potí, odcházejí z těla nejen močí, ale i potem. Obyčejná voda jim je ale doplní jen nedostatečně, lepší je zvolit neperlivé minerálky.

Obecně platí, že pokud nastane delší doba veder, měli byste konzultovat s lékařem, zda horko nemůže ohrozit vaše zdraví nebo zda nemůže zvýšit pravděpodobnost nežádoucích účinků léků, které užíváte.

Řešíte vedro puštěnou klimatizací? Pak pozor, protože vzduch nejen ochlazuje, ale i vysušuje. Suchý vzduch pak způsobuje překrvení, otok a vysychání sliznic, zhoršení jejich imunitní bariéry a v důsledku toho i k častějšímu onemocnění horních a dolních cest dýchacích. „Důsledkem mohou být opakované laryngitidy, především u dětí. Vysychá ale i pokožka, což může vyvolat vznik chronického zánětu a ekzému. V klimatizovaném prostředí můžete pociťovat únavu, skleslost, ztratit výkonnost a mít častější pocit žízně. U starších lidí a dětí hrozí rychlejší dehydratace,“ varuje praktický lékař MUDr. Michal Hondl.

Tělo můžete ochlazovat ale i dobře zvolenou stravou – například čerstvá zelenina a ovoce mají zásaditý, tedy ochlazující účinek. Ideální jsou druhy s velkým obsahem vody. Z teplých jídel jsou vhodnější polévky, které nasytí i doplní tekutiny.

Pokud sportujete, nechejte si to na chladnější části dne. Mezi polednem a 16. hodinou je lepší být v chládku či pod střechou.

Jak snášíte vysoké teploty vy? Napište nám!