Teplo na útěku: Vychytávky, jak neplatit vysoké účty za topení

Všemi konstrukcemi, které tvoří takzvanou obálku domu, teplo více či méně uniká. Na celkových tepelných ztrátách se největší měrou podílejí nedostatečně těsnící okna, dále dveře, nezateplené obvodové zdi, ale i střecha či podlaha.

Jestliže okna „větrají“ i v zavřeném stavu, nechte si ověřit funkčnost těsnění – třeba volá po výměně. Je také možné, že při revizi těsnění odborník zjistí, že vina je na straně svěšeného křídla, pak pomůže jeho seřízení. „Profukovat“ může i mezi okenním rámem a zdí, například v místech uchycení rámu. Dnes se na tato místa u nových oken používají speciální pásky. „A pokud okna netěsní v kritické parapetové části, tak zde lze použít takzvaný podkladový profil, který umožňuje snadné napojení vnitřního a venkovního parapetu,“ vysvětluje Miroslav Culka ze společnosti Dafe-Plast.

U starých oken ovšem zvažte jejich výměnu. K tepelné pohodě bez zbytečných ztrát přispějí moderní okna s nízkým součinitelem prostupu tepla (tzv. Uw). Například: jestliže plastová okna s dvojsklem stará více než dvacet let měla Uw 1,8 W/m²K, ta nová nabídnou třeba Uw 0,8 W/m²K. A to už je znát!

I zde je namístě zrevidovat, jak vstupní dveře dobře těsní a „sedí“. „Lidé také často opomíjejí funkci zádveří a první interiérové dveře, které oddělují zádveří od obytného prostoru, nechávají otevřené. Kamenem úrazu jsou rovněž prahy a k nim nepřesně doléhající dveře, přitom každá škvírka, kudy může teplo unikat, se počítá,“ uvádí projektantka Světlana Votavová ze společnosti Ekoprojekt.

Aby drahé teplo neprostupovalo obvodovými zdmi a stropem (střechou), je třeba tyto konstrukce zateplit. Největší efekt přináší externí zateplení; použije-li se tepelná izolace na vnější straně, nedochází k promrzání dalších konstrukcí (snižuje se riziko kondenzace vodních par v konstrukci a tím i vznik tepelných mostů). Mezi další výhody zateplení patří skutečnost, že když přestanete topit, místnosti se pomaleji ochlazují. Podle odborníků slouží lidem i v létě, protože stabilizuje teplotu v interiéru po celý rok. Domy se v horkých dnech tolik nepřehřívají (nejvíce je to zřetelné u podkrovních místností či v posledních patrech obytných domů).

Podlaha obytných místností nad sklepem nebo nad garáží se zbytečně ochlazuje, jestliže prostory pod ní „pouštějí“ zimu. Ideální by bylo dopřát jí tepelnou izolaci, což ale vždy nejde (například kvůli interiérovým dveřím nebo snížení výšky místnosti). Pak je vhodné zateplit zejména strop sklepu či garáže a do těchto prostor si pořídit kvalitní dveře.

„U starších domů se zapomíná také na podlahy, které jsou nejblíže zemi. Opravdu staré domy se stavěly na udusané hlíně, betonové podkladní desky se začaly používat později. Pokud v takovém domě bydlíte a uvažujete o jeho celkové rekonstrukci, měli byste myslet také na řádnou tepelnou izolaci podlahy. V prvním případě tedy vybrat část hlíny, udělat betonáž, hydroizolaci, tepelnou izolaci a konstrukci podlahy. Stavebník není omezený ‚výškou‘ místnosti a může použít tepelnou izolaci podle potřeby. Ale u betonové podkladní desky je už výškou omezený a musí udělat rozumný kompromis,“ připomíná Světlana Votavová.

Omezit únik tepla dokážou i další opatření. Nepodceňujte ani závěsy u oken, ostatně znovu se vracejí do módy. Bezvadné je také exteriérové stínění, zejména předokenní rolety (stažené na noc lépe udrží v interiéru teplo). Před zimou si rovněž nechte zrevidovat topnou soustavu. Ušetříte také díky efektivnímu ovládání teploty, třeba i na dálku. Pocit tepla ovlivňuje rovněž vlhkost vzduchu – prostor s nízkou vlhkostí máte tendenci přetápět. Větrejte častěji, krátce a intenzivně (za několik minut se vzduch v pokoji ochladí, ale stěny zůstanou teplé).

A jestli víte, že vám teplo z domova stále uniká, jen netušíte kudy, můžete využít službu termovizního měření – pomocí termokamery se dají odhalit a následně opravit konstrukční vady.

Ve které místnosti u vás doma je vám největší „kosa“?