Článek
Asi nemá cenu rozepisovat se o tom, jak idylicky a naivně jsem si představovala svůj život ještě tehdy, když jsem stála před oltářem po boku svého budoucího manžela. Vznášela jsem se na růžovém obláčku a plánovala spokojený život po boku milujícího manžela a šťastně vyrůstajících dětí.
Ale dnešní svět samozřejmě takový není. Člověk si vždycky všechno namaluje v těch nejjasnějších barvách a postupná zklamání ho připravují o další iluze. Začátky mého manželství však nebyly vůbec špatné. Během jednoho roku se nám narodila dcera Adélka a později přibyla i dvojčata Honza s Radkem. Manžel měl slušně placenou práci, takže jsme se časem přestěhovali i do domečku. Vlastně se mi spousta snů splnilo a já žila docela spokojený život. Občasné hádky s manželem, které však byly následovány o to hezčím usmiřováním, jsem brala jako normální součást manželství.
Vždycky jsem byla dost pověrčivá, takže jsem si ještě před odchodem do práce pokaždé četla svůj horoskop. Řekněme, že to byl takový můj rituál místo ranní kávy. Nemohu říct, že jsem mu stoprocentně věřila, ale také jsem ho nepouštěla jen tak do vzduchu. Aspoň jsem si podle něj pokaždé uvědomila a měla na paměti, na co bych si měla dávat pozor, čeho si všímat apod.
Jednou jsem si četla v časopise horoskopy, které předpovídaly na celé prázdniny. Obyčejně vám řekly, že narazíte na opáleného cizince, se kterým prožijete letní románek atd. Čekala jsem něco obdobného, ovšem teď jsem byla trošku vyvedená z míry. Hvězdy mi totiž předpověděly, že bych měla co nejrychleji vyřešit nepříjemný vztah se svým manželem, protože jestli tak neučiním, mohl by propuknout až v domácí násilí.
Co jsem si o tom myslela? Nebudu lhát. Jistý strach se ve mně probudil, ale na druhou stranu jsem si říkala, že s manželem je všechno v pořádku, jistě by na mě nikdy nevztáhl ruku. Chyba! Bát jsem se měla. Nebo alespoň jsem se naivně neměla ujišťovat, že mě nic takového nemůže potkat.
Uplynul zhruba čtvrt rok a manžel přišel o práci. Doma nastala otřesná atmosféra. Nepoznávala jsem ho. Byl neustále nervózní, na děti jen křičel, kvůli ztracené práci se doma nudil a neměl co dělat. Hledal záminky k hádkám, které jako by naschvál vyprovokovával. Bylo mi jasné, že to takhle dál nepůjde. Ten život „domácího táty“ mu vůbec nesvědčil. Z nudy jen chodil od ledničky k televizi a večer od televize do hospody. Já jsem byla zaneprázdněná prací a starala se o domácnost, takže jsem byla každý den neskutečně utahaná, že jsem neměla náladu ani chuť mu cokoliv vyčítat.
Asi to byla chyba, že jsem to neudělala už tehdy. Nastala však chvíle, kdy jsem to nevydržela a při hádce mu všechno z plných plic řekla. To, co následovalo potom, raději ani popisovat nebudu, jen mohu říci, že jsem poté ještě tři týdny chodila se šrámy na obličeji, modřinami na prsou a naraženým prstem. Tak jak jsem si bláhově myslela, že se mě domácí násilí nikdy nemůže týkat, tak jsem taky dopadla. Následoval už jen dlouhý a komplikovaný rozvod.
Dnes jsem sama, ale spokojená. A vlastně sama nejsem ani zdaleka. Obklopují mě lidé, co si mě váží a já si vážím jich. Děti mi dělají radost a doma je po odchodu bývalého manžela všechno mnohem klidnější. Bohužel po této zkušenosti to mám nyní při hledání partnera mnohem složitější. Dokážu věřit jen málokterému muži. Vždycky vidím tu hrůzu, který mě potkala. Ale naučila jsem se s tím žít a věřím, že takových na světě není mnoho a ještě pořád někde existuje ten pravý gentleman, který mi do zbytku mého života přinese lásku a bezpečí.
Také do vašeho života nějak zasáhla předpověď v horoskopu? Ještě do dnešního poledne nám můžete posílat své příspěvky k Tématu týdne Věřím horoskopům, no a? na adresu info@prozeny.cz. Na tři z vás opět čeká milá odměna 500 korun!