Článek
„Krásní lidé to mají v životě lehčí!" Kolikrát jsme tohle už slyšely. Ono je to asi tak, že jednoznačně se to tvrdit nedá a platí osvědčené: jak kdy, jak kde a jak u koho!
Ze všech vlastností se dá udělat přednost, když to vezmete za správný konec. Samozřejmě každý k tomu potřebuje různou míru úsilí. Já jsem třeba díky svému vyvinutému hrudníku dostala práci v jednom nakladatelství, protože tehdejší šéf byl jednoznačně „horňák", což jsem zjistila hned po nástupu. A jak jsem se cítila? No, popravdě nejdřív dost bídně, snažím se totiž celý život lidi kolem sebe všemožně přesvědčovat, že můj provokativní vzhled a vzedmutý hrudník nemají vůbec nic společného s mými mozkovými závity.
Ale pak přišla úleva. Protože jsem, světe, div se, měla nejmenší prsa v celé firmě a vážně jsem si užívala blaženého pocitu, když mě chodily kolegyně uklidňovat, že nemusím být nešťastná, že mám tak malá ňadra! Bylo to poprvé a naposledy a ráda na to vzpomínám.
Útěcha pro méně půvabné...
Ale abych se vrátila k tématu - s krásou je to trochu snazší, protože je nejvíc vidět a ostatní lidé rádi posuzují, mnohdy i nechtěně, podle prvního dojmu. Na druhou stranu budiž pro ty méně krásné z nás útěchou, že jednodušší cesta nemusí být zrovna výhrou. Byla by přece škoda obírat se o ten úžasný pocit vítězství po opravdu tvrdé bitvě, ne? Nepatřím k povrchním lidem, přesto když sleduji soutěže krásy a šťastnou vítězku, neubráním se vnitřnímu pocitu, který mi zákeřně našeptává: Krásná je, ale co jiného dokázala?
Už v prvních minutách je tak tahle žena v mých očích odsouzena. A přitom její prvenství následně pomůže mnoha dobrým věcem. Stěží bych mohla popsat pocity ubohé Miss, která vnitřně usilovně bojuje o to, aby navenek dokázala, že má kromě krásné tváře taky mozek a city. Příkladů dokazujících, že to krásní lidé nemusí mít lehčí, jak se zdá, je spousta a stačí se jich zeptat.
Například jedna z mých nejkrásnějších kamarádek je ve svých dvaatřiceti letech ještě panna. Zdá se vám to neuvěřitelné? Je to tak. Kvůli tomu, jak je krásná, se jí muži bojí a přitom ona je tak moc milá. To se ovšem ostatní (ti, o které stojí) nedozví, protože to nemají šanci zjistit. No a čím je starší, tím větší strach ze sexu má a stává se z toho začarovaný kruh.
Nebuďte ukvapené v závěrech!
Verdikt se tedy nedá jednoznačně vyřknout. Nejenže záleží na tom, jak svou krásu vnímáte vy sama, ale i na tom, s jakým protějškem se setkáte. Je to stejné jako s ostatními otřepanými pořekadly - třeba: Ženy to mají v životě lehčí!, kterým nás tak rádi muži častují a citují při tom příklady z praxe, jak žena snadno svým úsměvem přemluví policistu k nižší pokutě, jak u zkoušky stačí mít dostatečně krátkou sukni a zápočet je v kapse nebo že stačí zatvářit se jako chudinka a šéf rychle sleví ze svých momentálních nároků...
Krásné ženy by jistě mohly vyprávět, jak to skutečně je, když potkají na silnici policistku nebo jejího zarputilého důsledného kolegu, a jak se těžko hledá práce, když hned u pohovoru dostanete od nadřízené nálepku: Pozor, konkurence!
V žádném případě však nechci rozdávat útěchy méně přitažlivým lidem, ale chci upozornit, že všechno má svůj rub a líc. A jestli řešíte krásu druhých a své nedostatky, je problém na vaší straně. Dnes je spousta možností, jak docílit svého vylepšení, ale pozor, když se nesmíříte se svým já, nebude vám krásná tvář ani tělo k ničemu.
Co si o tom myslíte vy? Je krása dar, nebo prokletí? Využila jste někdy krásu ve svůj prospěch? Napište nám, jak vám nebo blízkým komplikuje život nebo naopak zlehčuje. Přijďte se svěřit nebo si „zanadávat" na celý svět na info@prozeny.cz. Máte jedinečnou možnost dokázat, že ve vás něco je, ať už vypadáte jakkoli, a vydělat si přitom ještě 500 korun.