Telč – město krás, vraždění, postelových historek a výbuchů

Český Krumlov, Stará Boleslav, Kutná hora, Třebíč, Kroměříž... Každý týden zde vyprávím o jednom české městě. Dozvíte se, kam stojí za to zajet i tajemné historky, které se k městům váží.

Telč je jedním z nejzachovalejších historických měst v naší zemi. Původně to byl ve 13. století hrazený dvorec. Telčský potok a umělý vodní příkop propojují mnohé rybníky, které město dříve chránily před nepřáteli. Vlastně je to taková vodní pevnost.

Od Jana Lucemburského dostal gotickou Telč Vítkovec Oldřich z Hradce roku 1339. Rozšířil ji. Vládli tu i Zachariáš z Hradce nebo poměrně slavný Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka. Kolem roku 1681 sem přišli Lichtenštejn-Kastelkornové. Pak Podstatští-Lichtenštejnové.

Je původně gotická, pak renesanční (jak vypadá gotika v líčení). Vyrostla v 15. století. Došla k mnoha úhonám. Jednou ji hodně poškodil výbuch střelného prachu. Říkalo se, že ho prý způsobila manželka písařova. Nebo někdo úplně jiný? K tomu později. Při té příležitosti umřeli všichni páni konšelé. Dnes je opravdu nádherná.

Spodek domu je z pevného kamene. Veprostřed bývalého mázhausu stojí krásný gotický sloup.

V dobách, kdy v Čechách řádili husité, to katolická Telč neměla jednoduché. Pochopitelně i tohle město zločinci přepadli a obsadili.

Páni radní se proti nim stavěli a bojovali s nimi, ale měli to marné. Prohráli! Husité se dostali do radnice, pány pochytali a vyházeli je z oken přímo na náměstí. Což připomíná nepříjemný zážitek z Prahy roku 1618 zde již zmíněného pana Slavaty.

Narodil se Petr Vok z Rožmberka. Páni z Hradce, kteří tu vládli, chtěli děcko velkolepě přivítat a tak mimo úžasné hostiny připravili něco, co bylo úplně nové. Vymysleli si ohňostroj. Výbuchy, tisíce ohnivých jisker v povětří. Prostě, měla to být taková pekelná nádhera.

Do radničního sklepa byl dopraven sud se střelným prachem. Ten měl ohnivé girlandy pohánět k nebi.

Hodně se ten den jedlo a pilo. Nastal večer, stmívalo se. Pan purkmistr nařídil sluhovi, aby sud ze sklepa dovalil nahoru.

Sluha si na cestu do sklepení radnice vzal hořící louč. Hned u sudu s prachem stál sud s vínem. Co by si nezavdal, když je příležitost. Louč položil na sud s prachem a nabral si vína.

Po krátké chvíli nastala divoká exploze, která si vzala za oběť sluhu, pány radní a všechny, kdo v budově zrovna dleli. I samotnou radnici. Nově ji vybudoval pan Zachariáš z Hradce.

Zámek Telč je v renesančním duchu a je to hotový klenot města. Je v něm mnoho krásných a skvěle vybavených sálů.

Na nádvoří jsou ve výklenku Adam s Evou. Sochy bývaly za vlády šlechty zahalovány látkou. Aby nezkazily svou nahotou děti.

Císařský sál je vyzdoben portréty císařů a císařoven na dřevěném stropě (o nymfomance císařovně Messalině). V Modrém sále jsou k vidění živly na kazetovém stropě. Jsou tu obrazy Albrechta Waldsteina nebo Pražské defenestrace. Ve Zlatém sále jsou výjevy z řecké mytologie a portréty rytířů Řádu zlatého rouna. Bývaly tu koncerty a plesy.

Pánský salon je přeplněn loveckými trofejemi – hlavami jelenů, srnců a parožím. Dále jsou tu zachyceny lovecké výjevy na obrazech. Stojí tu socha svatého Huberta. V jednom průchozím salonu nalezneme sbírku zbraní zabavených panskými hajnými pytlákům. V jiné místnosti zase visí mnoho obrazů šlechty. Ale tváře jsou dnešnímu hostovi odněkud známé. Jakoby před ním defilovali herci čeští. Marvan, Růžek, Větrovec, Filipovský, Steinmasslová. Podivný žert, či podivná shoda historických okolností?

V jednom z pokojů je pozoruhodná postel. Historie praví, že v ní spala Perchta z Rožmberka. Je s nebesy, malovaná. Jeden z obrazů na posteli ukazuje zajíce pronásledovaného psy. Pronásledovaný je výrazně větší, nežli jeho pronásledovatelé. Na dalším obrazu je spící nahá žena, obklopena zajícem, psem, hrozny vína, ovocem. Dnes se k místnosti návštěvníci nesmějí přiblížit. Dříve do ní mohli pohlížet přes mříž. Jedna cizinka, chtivá ulehnout v posteli Bílé paní, opřela se o mříž, prolomila ji svou značnou tíhou a zle se poranila. Proto vznikl zákaz.

V Telči je toho k vidění spousta. Kostel svatého Ducha a farní kostel svatého Jakuba. Mariánský sloup oblakový mající na sobě symbol Neposkvrněného početí Panny Marie. Mnohé jiné sochy shlížejí na náměstí. Anděl strážce. Svatá Rozálie v jeskyni. Svatý Jan Nepomucký...

Též dvě kašny tryskají vodu na náměstí. Krásné jsou také měšťanské domy s podloubím, pod nimiž jsou tajné chodby. Fasády domů jsou zdobené figurální malbou, figurálními sgraffity, iluzivní sgraffitovou bosáží.

Baví vás záhadné cestování? Inspirujte se v pořadu TaJeMno na Televizi Seznam.